Mám (se) ráda? – 1. část

Z e-mailové komunikace s paní Michelle jsem vždy cítila mnoho naplnění a vnitřní spokojenosti. I já sama jsem se po každém našem emailu nořila do svého ženství ještě hlouběji a uvědomovala jsem si to naplnění a štěstí, které jako žena prožívám. Nedokážu ani pomyslet, jak je ženám, které se jako ženy cítí, ale jejich zevnějšek odpovídá pohlaví opačnému.

Sama Michelle v jednom emailu poznamenala: „Pro ženu v mužském těle je možnost být naplno sama sebou a prožít si svou ženskost cosi jako svátek a životní výdobytek, na který se celá léta čeká, a který není vůbec samozřejmý. Třeba když jsem ještě byla v mužském těle a ženou mohla být navenek jen ve svém volném čase 2x do měsíce, tak to byl pokaždé svátek a prožitek osobní svobody, ve kterém jsem se radovala už z toho, že konečně můžu mít na sobě sukni. :-) Proto si dost možná i já své energie tak užívám a cením. Na tuhle chvíli jsem čekala více než 30 let...“ 

A nyní se již pojďme začíst do příjemného stylu psaní paní Michelle:

Hezký podzimní den všem. V tomto článku se zabývám úvodem do ženské energie a Vám, čtenářkám (případně i čtenářům), nabízím své zamyšlení a pohled na to, jak k ní přistupovat. Na rovinu, nejsem žádná odbornice, nikdo mě neškolil, a kdybyste po mně chtěly přesné definice, tak bych je stěží někde nalistovala. :-) Ženská energie může být chápána na x způsobů a já jsem se rozhodla představit jí jako životodárnou sílu, která funguje v kombinaci se sexuální energií ženy.

Přiznám se, že psát článek na toto téma není snadné, protože otázka ženské energie a práce s ní je dost abstraktní, a hodně velký prostor zde nutně mají subjektivní emoce, kterými se tato energie u každé ženy originálně projevuje. Na druhou stranu jde současně o něco, co stojí alespoň za úvahu, protože potenciálních přínosů to pro běžnou ženu může mít řadu – od lepšího zdravotního stavu po větší spokojenost se sebou samotnou. A myslím si, že to, jak se máme rády a jak se přijímáme, hraje velkou roli i v ženské sexualitě. Pokud Vás téma zaujalo, budu ráda, když přijmete mé pozvání na cestu do lehce tajemného světa, který se ukrývá uvnitř nás. :-)

S velkou změnou těla i duše přišly i nové emoce

K tématu ženské energie jsem se dostala náhodou, když jsem dostala od života možnost si už v dospělém věku vytvořit kompletně nový přístup ke svému ženství i sexualitě. Jak k tomu došlo? Narodila jsem se původně do mužského těla a jako transsexuální žena si v průběhu mnoha let prošla postupně úplnou proměnou duše i těla zakončenou operací pohlaví. Po ní jsem se stala ženou a transsexualitu u sebe uzavřela, abych začala novou životní etapu. Tuto vsuvku sem dávám i proto, kdyby se Vám zdálo, že nad něčím lehce naivně žasnu jak sotva dvanáctiletá… Někdy to tak opravdu cítím (a není to vůbec špatné).

I tak nebudu příliš přehánět, když napíši, že jsem se coby žena znovu narodila a s velkou změnou těla i duše přišly i nové emoce a hlavně nové vlny pozitivní energie. Přistoupila jsem k nim se vstřícností a zvědavostí, a viděla jsem, jak úžasný může vnitřní svět ženy vlastně být a jak nádherná a zároveň křehká je ženská sexualita. Na druhou stranu jsem – i přes své nadšení a chuť poznávat – neměla v úmyslu vznášet se na nějakém obláčku, protože ženská energie má i svou dost podstatnou praktickou stránku, resp. rub a líc. Otevřely se mně oči a zbystřily i smysly, a to nejen vůči sobě samé.

S novým objevováním „energií“ přišlo i hlubší poznávání cizích názorů a postojů. Zkoušela jsem a pořád zkouším na toto téma namátkou komunikovat s různými ženami a začala jsem zjišťovat, že většina z nich se svou vnitřní ženskou energií příliš v kontaktu není, což se projevovalo i navenek. Tyto ženy přestávaly postupně na okolí „zářit“ tím světlem, které jde zevnitř, a ani super práce a pozice, atraktivní přítel či drahé oblečení to nezakryly, resp. příliš neovlivnily. Zajímavou skupinou byly ty, které už vystupovaly v silné mužské energii a jednaly (někdy i velely) jako velmi cílevědomí muži, i když jim to působilo silné vnitřní utrpení, které se snažily potlačit dalším přitvrzováním svého jednání a vystupování. Tyto ženy na mě působily, jakoby už téměř úplně ztratily kontakt se svým ženstvím a potažmo se sebou samotnou.

Příčin to má řadu. Neúnosný pracovní stres, určitá životní opotřebovanost či únava patří mezi notoricky známé svízele, jenomže čím déle jsem naslouchala, tím více jsem si uvědomovala, že skutečný problém je jinde. Zjistila jsem, že ty největší bariéry, které ženám bránily svou energii objevovat, užívat i pěstovat, se nacházely uvnitř nich samotných. Mnohé ženy si rády uleví od svých osobních frustrací tím, že si u kávy postěžují, a téměř všechny by se rády cítily uvnitř sebe i navenek „lépe“, avšak ty, které jsou pro to ochotny samy i něco udělat, jsou v mém okolí výjimečné. Kafe, případně dvojka vína a kus dortu na uklidnění nervů bývají obvyklé maximum... Příležitost pro to „mít více času na sebe“ se spíše vyhlíží, místo aby se aktivně vytvářela. Tyto ženy svou pasivitu přetavenou nejednou do slabosti a pouhé přijímání více méně neuspokojivého stavu svého ženství často omlouvají tím, že na sebe nemají prostor, protože jsou „tu pro někoho“ – přítele (či přítelkyni) a jeho (její) pojetí sexu, šéfa, manžela, kupu dětí, nemocné rodiče a dosaďte si dále dle libosti… Jsou tu pro někoho – a jejich důvody nezlehčuji – ale objektivně vzato málokdy jsou tu pro sebe samotné a svou feminní energii. Nehlásám zde žádné sobectví, přesto si myslím, že žena, která není primárně spokojená sama se sebou a která se pro blaho jiných nechá „použít“, či se soustavně odbývá a zanedbává, tady nemůže být v konečném důsledku ani pro ty blízké, pro které by jinak být chtěla – zjednodušeně proto, že nemá uvnitř sebe energii, kterou by svým milovaným do jejich srdcí předala.

Prostor pro sebe versus riziko prohry

Něco pro sebe udělat – to se lehce řekne, ale kde na to vzít v náročných dnech čas a síly? Pokus o větší pozornost vůči sobě samé a vůči své ženskosti není zadarmo a nejednou s sebou přináší nezanedbatelnou námahu, která může být odrazující. Někdy je to dokonce tichý, ale velmi tvrdý boj o životní prostor, který se odehrává převážně uvnitř ženské duše zmítané navíc pochybnostmi a nejistotou. Jen taková nutnost něco ve svém životě změnit či i dost razantně přeorganizovat, aby nějaký časový prostor vůbec vznikl, není snadnou záležitostí. I kvůli riziku prohry, které u některých spolehlivě zadupe počáteční nesmělé odhodlání. Změnit zaběhnuté stereotypy (např. v partnerském sexu), které jsou sice z dlouhodobého pohledu ničivé, ale v přítomném okamžiku alespoň jakžtakž fungují, je problém, poněvadž s sebou nesou právě ono riziko. Rády bychom si více dopřály, byly spokojenější, ale nechce se nám přitom riskovat, že náš pokus nevyjde, a utrpíme ztrátu. A ono se to stát může, život nám nedává záruky... A tak i přes slovní kritiku necháváme některé věci raději být, a jen se necháváme unášet jako pramice proudem. Takový stav plný drobných i větších frustrací může trvat roky.

Jak to celé souvisí? Ženská energie může být zdrojem Vaší odvahy a síly, když jednou budete podobným, menším i větším změnám muset – a ještě lépe chtít – čelit.
Pěstování ženské energie má význam. Nechci zde hýřit a už vůbec ne přesvědčovat příliš vzletnými slovy, jelikož můj pohled na věc je civilní, přesto bych po vlastní zkušenosti napsala s čistou hlavou toto; práce s vnitřní energií je nenásilný způsob, jak si zvyšovat zdravé sebevědomí, jak být hrdá na svou ženskost, jak být krásnější zevnitř, odvážnější, v důsledku i spokojenější a hlavně jak se s láskou přijmout i s tou spoustou tělesných nedostatků, které na sobě žena obvykle vidí a kterým kolikrát přikládá více důležitosti, než by si zasloužily. Je to způsob, jak být denně v kontaktu sama se sebou a jak se zdravě (po)milovat.

I když je můj přístup hodně postavený na využití sexuální energie, neznamená to, že když jste samy, a partnera nemáte, že to pro Vás není. Právě naopak! Internet je plný návodů pro šťastné dvojice, ale na osamělé se zapomíná, jako by na vlastní sexuální prožívání ztratili nárok. To mně nepřipadá zrovna fair. Ráda bych oslovila i ty ženy, které z různých důvodů partnera nemají a pro které je samota tíhou a bolestí.

Vážené dámy, pokud Vám to tělo a psychika jen trochu dovolí, pěstujte alespoň zdravé a bezpečné sebepotěšení, a nevzdávejte se prosím sexu a jeho radosti. Není důvod stydět se za to, že sex prožíváte právě takto. Pěstování ženské energie tímto způsobem se Vám v osamělosti může paradoxně dařit lépe, protože při sebepotěšení jste jen samy se sebou a nemusíte se před nikým stydět za své hluboce intimní reakce, či je skrývat. Tím, že je dáte najevo, posilujete nejen svou vnitřní sílu, autenticitu, ale hlavně sex prožíváte svobodně, což Vaši cestu nezanedbatelně urychluje. Pěstování ženské energie skrze její sexuální složku Vás činí lépe připravenými na skutečný vztah, a to nejen jako milenky, ale zejména jako ženy.

Co udělat jako první, když mám chuť a motivaci to alespoň zkusit? Co tím vším mám vlastně konkrétně na mysli? Proč je informace obsažená v „návodu“ opravdu jen a pouze návodná? Tím vším se budu zabývat v navazujícím článku. Děkuji za Váš čas. :-)

Michelle