Měsíční květina

Žena, květiny a menstruace – že toto spojení nedává smysl? Možná vás to překvapí, ale ženy, květiny i menstruace spolu souvisí více, než by na první pohled mohlo být zřejmé. Pro nás ženy jsou květiny důležité, avšak nemám na mysli ty uříznuté, které slouží převážně k dekoraci, ale ty živé, které rostou v půdě. Rostliny jsou živé bytosti a zaslouží si naši pozornost...

 

Žena, květina a menstruace – tyto tři slova se budou vzájemně proplétat skrze celý článek. Začneme spojením „květiny a menstruace“, neboť menstruační krev může rostlinám sloužit jako skvělé hnojivo.

 

Možná vás to překvapí, ale ženy, květiny i menstruace spolu souvisí více, než by na první pohled mohlo být zřejmé.

Menstruační krev jako výživa pro rostliny

Mnohé ženy se své vlastní krve stále ještě štítí a mají k ní negativní postoj. Ale naše krev není nic, čeho bychom se měly obáva. Naopak - menstruační krev je životodárná a napomáhá rostlinám v jejich růstu. V minulosti se ovšem tradoval opak: tvrdilo se, že pokud se menstruující žena dotkne rostliny, zhyne. A pokud se projde po poli, vše zahyne a pole zůstane neúrodné. Takové názory (a mnoho dalších) kolem menstruační krve panovaly.

 

Škodlivý jed mentoxin

 

Právě tyto názory přivedly lékaře k myšlence, že uvnitř menstruační krve se musí nacházet jed. Delší čas se tak tradovalo, že v krvi je jed zvaný mentoxin a ten způsobuje veškerou tu zkázu, které je menstruující žena schopná. Během menstruace se ženám zakazovalo vařit jídlo, neboť by mohla svého muže otrávit, nesměla také zadělávat na chleba a také se nesměla dotýkat vína, protože by mohlo zkysnout (a takových zákazů bylo daleko více). Plinius starší ve své knize Naturalis historia napsal: „Menstruující žena pouhým svým dechem může zabít rostliny či hmyz.“

 

Až v roce 1974 (našla jsem ovšem i dřívější údaj a to rok 1958) byl výskyt mentoxinu v menstruační krvi vyvrácen. Je zajímavé, že i přes to všechno někteří ortodoxní židé stále výskyt mentoxinu v menstruační krvi uvádějí jako důvod proč menstruující žena nesmí to či ono.

 

Zajímavost: Ve staroslovanské tradici vnímali menstruační krev jako plodnou. Proto každý rok na konci zimy tahali muži menstruující ženy na sáňkách, aby tímto způsobem zúrodnily půdu, před nadcházejícím jarním obdobím.

 

O tom, že menstruační krev je možné dále využívat, jsem se již rozepisovala ve článku Využití menstruační krve. Dříve ženy, které pracovaly na polích, menstruovaly také přímo do země. (Trochu v rozporu s tradovanými představami, že?) I dnešní zemědělci moc dobře o hnojivých účincích krve ví, ale k hnojení nejčastěji používají krev zvířecí. Krev, ať už menstruační nebo ta zvířecí, je výživná a urychluje růst rostlin. Pro mne osobně je přijatelnější představa, že mé rostliny vzkvétají z mé vlastní menstruační krve, než z krve zvířat. Ale to už záleží na pohledu každé z nás.

 

Spousta žen potvrdila, že po zalévání zahrady menstruační krví, měly mnohem odolnější rostliny a dokonce i větší úrodu.

Jak rostliny zalévat

Když jsem toto téma před časem nakousla se ženami v uzavřené facebookové skupině Kališnice, dostala jsem otázku, jak to dělám prakticky. Můj návod je následující: menstruační krev se nejsnadněji shromažďuje v menstruačním kalíšku, ale dá se také „vylouhovat“ z menstruační houbičky nebo z látkových vložek (z klasických jednorázových pomůcek to opravdu nedoporučuji, obsahují v sobě spoustu chemických látek, které by rostlinám spíše ublížily, než pomohly v růstu). Vložky namáčím v kyblíku s vodou, do které již nic nepřidávám a touto vodou poté květiny zaliji. V případě použití kalíšku či houbičky ještě krev naředím, aby „hnojiva“ bylo více.

Zkušenosti žen

Spousta žen potvrdila, že po zalévání zahrady menstruační krví, měly mnohem odolnější rostliny a dokonce i větší úrodu. Některé také uvedly, že se na jejich zahradách začaly objevovat nové druhy rostlin a že ubylo škůdců. A i já mohu potvrdit, že mé pokojové rostliny krásně prospívají a rozrůstají se. Neustále vytvářejí nové a nové lístky a já abych stále pořizovala větší a větší květináče!

Měsíční květina

Nemusíte zůstat pouze u zalévání květin a můžete si pořídit svou vlastní „speciální“ měsíční květinu. Hezky svou zkušenost popisuje Katka Juřenčáková: „… začala jsem svou menstruační krví zalévat květiny. Jaké bylo pro mě překvapení, když jsem si všimla, že vedle naší palmy vyrůstají dva lístky. Nejprve jsem tomu nevěnovala příliš pozornosti, ale rostlina byla větší a větší a mě napadlo ji pojmenovat Měsíční květinou a přesadit ji do samostatného červeného květináče. Rostlina získala vlastní prostor, svou půdu a podle toho také začala růst. Když se mě někdo zeptal, co je to za rostlinu, říkala jsem, že nevím, co to je a kde se vzala, ale že je to má Měsíční květina.

 

Jednou při zalévání jsem si všimla, že na ní začínají rašit pupeny a brzy vykvetlo sedm bílých květů. Bílých jako měsíc v úplňku, tvarem vyjadřující ženskou tvořivou životodárnou energii. Velmi jsem se z toho radovala. Jaké bylo ale překvapení, když po opadání lístků, začaly růst plody. Malé papričky, tvarem jasně vyjadřující mužskou životodárnou sílu. Vše se událo asi před rokem. Vypěstovali jsme tři červené sladké papričky – jako naše tři děti. Ale květina plodí dál a hlavně z papriček byla další semínka, která s jarem už krásně vyklíčila a brzy z nich narostou další papriky. Je to pro mě malý zázrak, opět se musím radovat s jakou kreativitou a tvořivostí si umí s námi příroda hrát a obdarovávat nás. Má Měsíční květina mi ukazuje koloběh života v přímém přenosu. Přestože se z ní stává stařenka, stále je plodná a je mi dobrou učitelkou.“

 

Zajímavost: Ve starodávném Řecku na podzimní oslavě Themisphoria, ženy míchaly semínka kukuřice, než je zasadili, s menstruační krví. Už tehdy věděly, že je to to nejlepší hnojivo...

Mluvit o tom nebo ne?

„A ty o tom mluvíš, že takhle hnojíš své kytky, jo?“ zněl zvědavý dotaz jedné mé kamarádky. Když se mě někdo přímo zeptá, co používám k hnojení, nezastírám to. Sama od sebe o tom ale nezačínám vyprávět, některým lidem tato představa vadí. Osobně nevidím důvod vnímat krev jako něco nechutného. Vždyť na zahrádkách ke hnojení používáme běžně kompost z trusu zvířat a také se nad tím nepozastavujeme. Slyšela jsem názor, že kdyby dotyčný/dotyčná věděla, že je daná zelenina přihnojována právě menstruační krví, nejedla by to. Divím se tomuto přístupu. Pro mě je spíš záhadou, že lidé nepátrají po tom, z čeho a jak vyrostla zelenina, kterou si kupují v obchodech. V mnoha případech nemáme ani zdání, jaká chemická hnojiva byla použita a jaké zdravotní komplikace se mohou objevit, pokud budeme dlouhodobě jíst takto hnojenou zeleninu…

 

Nejenom okrasné květiny, ale také bylinky můžeme hnojit menstruační krví.Nejenom okrasné květiny, ale také bylinky můžeme hnojit menstruační krví.

Fotografie od Dominika Komender licencovaná pod CC BY 2.0.

Menstruační květy

Měsíční květinou ale není vždy myšlena pouze květina, kterou jsme si vypěstovaly pomocí přihnojování naší menstruační krví. Dříve byla vnímána spojitost mezi menstruací a květinami (a na některých místech ještě stále vnímáne je).

 

Zajímavost: Ve starších českých publikacích jsem našla zmínku o Jungmannovi, který menstruaci označoval slovem květy. (Zřejmě se ale nejednalo o známého Josefa Jungmanna, ale o jeho mladšího bratra Antonína Jana Jungmanna, který byl lékařem a významným inovátorem na poli gynekologie.)

 

Nebyl ovšem sám, kdo viděl podobnost mezi ženskou menstruační krví a květinami. Například v Číně se pro menstruaci používá slovní spojení, které v překladu znamená „proud broskvoňového květu“.

 

Na jiných místech nebyla například růže vnímána pouze jako symbol lásky, ale symbolizovala také vulvu a menstruační krev. Podle jednoho gnostického příběhu, který byl zapsán kolem roku 400 po Kristu, můžeme tuto spojitost květin a menstruační krve dobře vidět: „Psyché milovala Erose, ten jednou když s ní byl, nalil její krev na zem a z této krve pak vyrostla první rostlina: růže. Potom z krve všech ostatních dívek a žen, které na zemi žily, vyrostly další rostliny. Tyto rostliny byly různého druhu a to podle složení jejich menstruační krve.“ *

 

Psyché milovala Erose, ten jednou když s ní byl, nalil její krev na zem a z této krve pak vyrostla první rostlina: růže.

 

Ovšem ani tady zmínky a spojitosti menstruační krve a květin nekončí. Dokonce v jedné kapitole v Bibli byla menstruace přímo označená slovem „květy“, a toto označení se používalo i na mnoha dalších místech po světě. Například v Americe v mnoha domorodých kmenech. Podle jednoho mýtu ženy kmene Yurok (americký domorodý kmen v severozápadní Kalifornii) začaly menstruovat tak, že si Coyote** usekl svůj kotník a svou krví jim pomazal podbřišek a stehna a prohlásil: „Nyní máte květy“. V knize Blood, Bread and Roses How Menstruation Created the World se Barbara Walker pozastavuje nad tím, v kolika jazycích se starší slova pro menstruaci podobají slovu pro květiny. Tuto podobnost našla ve staré angličtině, francouzštině, němčině a dokonce také v maďarštině.

 

I mnoho ženských božstev mělo květiny, se kterými bylo úzce spjato. Například růže se pojila s Afroditou, Inannou a Sapfó. A kromě růže jsou tu ještě další květiny, které se se ženou a menstruací spojovaly: například červený mák, karafiát, tulipán a dokonce také vánoční hvězda...

 

 

 

Článek napsala Veronika Lančaričová. Zdroje: zenaluna.cz, kniha Blood, Bread and Roses How Menstruation Created the World Judy Grahn, Ženství jako dar anebo menstruace ve 21.století, článek na http://www.wondersandmarvels.com/2013/09/menotoxin-when-menstruation-can-kill.html

 

* tento příběh se od klasického příběhu Erose a Psyché liší. Tento úryvek byl zapsán v anglické knize Blood, Bread and Roses How Menstruation Created the World a odkazuje na knihu The Nag Hammadi Library (sbírka gnostických textů) autorem je James M. Robinson.

 

** nejsem si jistá jestli v příběhu mysleli zvíře kojota, nebo označení nějakého šamana apod. Takto znalá Yurockých domorodých tradic bohužel nejsem.

 

Doporučujeme také následující články:

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace