Jaro, Vesna, radost a teplo

Jaro - to je radost, veselí, slunce a více tepla. Zpěv ptáků nám oznamuje, že je na čase vylézt ze svých ulit a těšit se z nadcházejícího období. Na ulicích potkáváme čím dál tím více šťastnějších tváří. Slunce a teplo jsou léčiteli na spoustu našich neduhů. Bohyně Vesna, archetyp staroslovanské bohyně, nás inspiruje k pohybu venku, pořádné oslavě vítězství světla nad tmou a inspiruje také hudebníky: v tomto článku si představíme i hudební projekt, který nese název Vesna...

 

Kam nechodí slunce, tam musí lékař, říká staré české přísloví a my mu dáváme za pravdu. Vždyť na podzim a v zimě tolik lidí trpí psychickými potížemi a na jaře, po prvních jarních paprscích, jako mávnutím kouzelného proutku, tyto trápení ustávají. (Věděli jste například, že pomocí světla se léčí také nepravidelná menstruace?) Nechme naše srdce zaplanout a taky se usmívejme.

 

Vagabondlady - výroba a prodej překrásných ženských věnečků a čelenek do vlasů.Překrásné čelenky, které vás snadno promění v bohyni, vyrabí vagabondlady.

 

Po zimním období můžeme pustit nový jarní vítr do našeho života, můžeme provětrat nejen šatní skříně, ale také své tělo. Pokud jste přes zimní období spíše odpočívali, nyní je skvělá příležitost začít se pořádně hýbat a dopřát si také nějaký detox. Na internetu naleznete mnoho různých návodů. Můžete například ze svého jídelníčku na chvíli vypustit maso, ne nadarmo si naši předkové před Velikonocemi „maso-půst“ také dopřávali.

 

„...Všichni známe jarní nádivku s kopřivami, salát z lístků pampelišek. Stále populárnější je medvědí česnek, méně známé jsou bršlice a popenec, všechny mladé lístky z těchto bylinek nám dodávají první dávku jarní energie a obohatí náš jídelníček. Jíst můžeme i první květy a nabrat jejich sílu a krásu. Sedmikráska je pro rituál krásy předurčená, pampeliška v nás evokuje slunce a violka vonná svou vůní láká k ochutnání jara.“

(Zdena Živa, časopis Nový Fénix, Vesna – vítání jara 03/2017)

 

Vesna - Bohyně se probouzejí

Tanita z hudebního projektu Vesna ztělesňující bohyni jara Vesnu, autorka šatů je Kamila Vodochodská.

Bohyně jara

Tento velký proces a vše, co se během tohoto období děje, naši předkové připisovali bohyni jara, bohyni, která vládne ohni, Vesně. Je to oheň, který probouzí celou přírodu k životu. Stromy se začínají zelenat, vše začíná znovu růst a je čím dál větší teplo. Tento oheň, můžeme vnímat i jako náš vnitřní oheň, který je nutný k projevení kreativity. Nejdříve nosíme nějaký nápad v hlavě, je to pouze myšlenka - jiskřička, až se pro danou věc nadchneme, doslova zapálíme a nápady začínáme i zhmotňovat. To celé je ale proces, jak pro rostliny, tak pro nás pro lidi. Rostlina potřebuje pod zemí nasbírat dostatek sil, než vykoukne ven a my lidé zase potřebujeme nasbírat dostatek odvahy a také síly, než něco vytvoříme.

 

„Jsem Vesna, bohyně jara, můžu ti pomoci znovu zapálit tvůj vnitřní oheň. Pro co hoříš? Jsem tvá kreativita a studnice nápadů. Můj oheň a nadšení probouzí celou přírodu znovu k životu.“

 

Jsem Vesna, bohyně jara, můžu ti pomoci znovu zapálit tvůj vnitřní oheň...

U nás tuto bohyni jara, plodnosti a ohně nazýváme Vesnou, ale v jiných kulturách má jiné jména a označení. Například bohyně plodnosti Artha, Ostara nebo Eostre, tedy Easter, což je anglický název pro Velikonoce. Od stejné bohyně máme také označení pro ženský pohlavní hormon estrogen. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a neděle zmrtvýchvstání páně, se u nás slaví první neděli po úplňku po jarní rovnodennosti. Můžeme zde vidět krásnou návaznost křesťanství na starší svátek: zatímco křesťané slaví zmrtvýchvstání, pohané slavili procitnutí ze zimního spánku. Pokud bychom šli ale ještě hlouběji, zjistili bychom, že obdobu Velikonoc slavili i ve starověkém Egyptě, kde se v tomto období malovaly vejce na červeno. Červená barva označovala barvu dělohy a vejce bylo zárodkem nového života, symbolem plodnosti a kreativity. Do dnešních dob se nám tato tradice barvení vajec zachovala a možná není náhodou, že velikonoční pondělí se nazývá Červené...

Velikonoční vajíčka jako symbol plodnosti - pozůstatek pohanských časů.

 

Toto, ale není jediná společná symbolika. Zmínila jsem, že bohyně jara byla vnímána jako bohyně ohně a i nyní hraje v období Velikonoc oheň svou velkou roli. Během velikonoční bohoslužby se zapaluje oheň, který symbolizuje vítězství Ježíše nad temnotou a smrtí, stejně jako pohané oslavovali vítězství bohyně jara nad tmou. Pokud bychom si chtěli bohyni jara, Vesnu, představit jako ženu, byla by to dívka, které je zhruba 20 let a s velkým vnitřním ohněm zkoumá a sbírá odvahu jít do všeho naplno. K popisu nám hezky může posloužit jiné zvíře, které je s tímto obdobím již tak dlouho spjato – zajíc. Když se podíváte na způsob běhu zajíce, neběží rovně a tou nejkratší možnou cestou, ale různě kličkuje, tak i my v tomto období života (a není špatné, když si to dovolíme i v jiných fází života) měníme směr a hledáme to, co nám vyhovuje nejvíce.

 

Velikonoční zajíček - roztomilé zvířátko nebo symbol plodnosti?I roztomilí zajíčkové jsou dobrým symbolem plodnosti a probouzení života - viděli jste někdy jejich jarní skotačení? :)

 

„V ten čas sněhů a ledu, dlouhých soumraků a nocí vládla Mořena, až bůh slunce počal déle, vlídněji a tepleji hleděti na tvář země. I rozbíhala se vodou ledová pouta; veselili se po všech dědinách, po všem plemeni. Za zpěvu brali se k vodám, k volným teď potokům, řekám, házeli do nich obraz zimy a smrti a radostným hlaholem vítali Vesnu, líbeznou bohyni jara.“

(Alois Jirásek, Staré pověsti české: O Čechovi)

 

U starých Slovanů bývalo zvykem, že jakmile roztál sníh, spěchala lehce oděná bosá děvčata se zpěvem přes vesnici a volala, že jdou naproti Vesně. Od konce vesnice, kde tancovaly, jásaly a poskakovaly, se pak vracely zpět a obcházely jednotlivé domy, kde byly pohoštěny.

Oslava jara, Velikonoce, jarní rovnodennost

Jarní rovnodennost letos (2017) nastane přesně 20. března v 11 hodin a 28 minut a od té chvíle začíná i astronomické jaro. Ve staroslovanské tradici se oslavovalo vítězství Vesny nad Moranou. Já si vzpomínám, že když jsem byla malá, paní učitelka ve škole nám vyprávěla příběh, jak jaro přebírá vládu nad paní zimou. Já poté chodila po zasněženém poli a volala jsem na paní zimu, aby se dala na ústup, že už vládla dlouho! Uvědomovala jsem si, že to není tak snadné ji přesvědčit, proto jsem vždy byla velmi šťastná, když „se mi ji podařilo přemluvit“.

 

K Velikonocím se pojí mnoho tradic a zvyklostí, které jsme zvyklí oslavovat již od malička. Tradiční pomlázka, barvení vajíček a další. Do těchto tradičních oslav můžeme zařadit ale i další zvyky či si utvořit rituál pro sebe na míru. Dopřávejme si takové oslavy, tradice a rituály pravidelně, vždyť jsou takovým okořeněním našeho běžného života...

 

Jarní rovnodennost: Oslavujeme vše kolem nového života, nových začátků, nových projektů. Je to období kdy oheň, odvaha a vášeň začínají znovu převládat po dlouhém zimním spánku.

 

 

Hudební projekt Vesna

Vesna je hudební projekt v čele se čtyřmi osobitými ženami, které představují slovanské bohyně jara, léta, podzimu a zimy. Vesna stylově propojuje slovanský folklór a klasickou hudbu, objevují se v ní i prvky jazzu a world music. Písně, vytvořené frontmankou Patricií, se vyznačují jímavými melodiemi a snovou harmonií, texty navozují obrazy přírody a tradičního lidového života. (Více o tomto projektu se můžete dočíst na jejich webových stránkách vesnabohyne.cz.)

 

Pevně věřím, že příjemná jarní atmosféra skrze tento článek dýchla i na vás a nechali jste se bohyní Vesnou rovněž inspirovat…

 

 

 

Článek napsala Veronika Lančaričová. Zdroje: kniha Novodobé ženské rituály

 

Doporučujeme také následující články:

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace