Pomalu končí léto a s jeho koncem se příroda začíná oblékat do podzimních barev. První vlaštovkou jsou jeřabiny, které právě koncem srpna dozrávají a zdobí krajinu sytě oranžovou až červenou barvou.
Ráda bych vás s nimi ve svém prvním článku pro Kalíšek seznámila a pověděla vám, k čemu je možné je využít v domácí lékárně, popř. v kuchyni.
Jeřabiny, jak je lidově nazýváme, mají dva základní poddruhy – jeřáb ptačí pravý, který má listy po obou stranách zoubkovité, a jeřáb ptačí moravský, který má listy jen mělce pilovité v horní třetině. Plody tohoto jeřábu jsou velice sladké a dají se jíst přímo, zatímco jeřáb ptačí pravý je za syrového stavu mírně jedovatý a způsobuje stavy lehké otravy. Proto je před jejich konzumací nezbytná tepelná úprava, během které dochází ke zničení nežádoucích látek.
Fotografie od Hans Kylberg licencovaná pod CC BY 2.0.
U jeřabin nejčastěji sbíráme plody, které dozrávají od konce srpna až do října. Je však možné sbírat také květ – zpravidla v květnu v čase plného rozkvětu, tzn. okolo 11 hodiny.
Plody obsahují hned několik pro člověka prospěšných látek, např. vitamín C, glukózu, třísloviny, pektiny, jód, rutin a další látky. Květy mají obsah účinných látek stejný, navíc ale obsahují látky podobné ženským hormonům, proto se nesmí používat v těhotenství či v období kojení.
S čím nám může jeřabina pomoci?
Lidé plody jeřabin často využívají pro svou schopnost v boji proti průjmovým onemocněním, zejména jedná-li se o delší průjmy bez zjevné příčiny. Dále se jeřabina používá jako velice účinné antirevmatikum, umí rozbíjet a vyplavovat močový písek, napomáhá při snížené funkci ledvin a podporuje trávení, zejména u starších lidí. Pro obsah jódu se doporučují na snížení funkce štítné žlázy, a protože obsahují mj. i sorbitol, jsou vhodné i pro diabetiky. A komu zrovna nevoní pohanka, může si dopřát jeřabiny, protože jak pohanka, tak jeřabiny obsahují rutin, tedy látku, která posiluje cévní stěny, pomáhá předcházet křečovým žilám a podporuje kardiovaskulární systém.
Z květů lze připravovat koupel proti zmírnění atopického ekzému. Jak již bylo zmíněno, květy obsahují látky podobné ženským hormonům, proto je možně je použít na problémy s tímto spojené (např. při snížené funkci ženských hormonálních orgánů).
Fotografie od Kim Ahlström licencovaná pod CC BY 2.0.
Jak lze jeřabiny zpracovat?
Jeřabiny můžeme zpracovávat hned několika způsoby. Nejjednodušším způsobem je pravděpodobně sušení. Plody po usušení nameleme a přidáváme buď do podzimních čajů, popř. několikrát denně užíváme jednu čajovou lžičku rozmíchanou v troše vody ke zmírnění průjmu.
Zvláště pro děti je vhodné zpracování na sirup. Příprava není nijak složitá – jeřabiny co nejdříve po sklizení odšťavníme (nemáme-li k dispozici odšťavňovač, stačí mlýnek na maso a pak přecedit skrz plátno), šťávu smícháme s cukrem v poměru 1:1 a pomalu vaříme, dokud sirup nezhoustne. Užívá se kávová lžička 3x denně.
Plody jeřabiny můžeme užívat i ve formě odvaru, macerátu, květy nejlépe ve formě tinktury.
Velice oblíbená je také jeřabinová marmeláda, která může klidně zastoupit brusinky k svíčkové. Já ji dělám takto: Jeřabiny propláchnu, dám do hrnce, přidám kus skořice, podliju vínem a vařím do změknutí. Pak v hrnci proženu tyčový mixér, přidám cukr (na litr jeřabin asi 1 kg cukru) a vařím do zhoustnutí. Na závěr lze přidat trochu rumu na vůni. Ještě horkou marmeládu nalijeme do skleniček a otočíme dnem vzhůru, aby se přichytila víčka.
Zajímavosti
Oskeruše domácí, nepůvodní druh blízce příbuzný s jeřabinou, na naše území údajně přinesli Napoleonovi vojáci, kteří ji používali při průjmech.
Zdroje: Jiří Janča, Josef A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2. a vlastní zkušenosti.
Míša je ženou, maminkou, bylinkářkou a vyrábí krásné věci z keramiky. Žije v Kryštofově údolí pod Ještědem a právě okolní příroda je její každodenní inspirací.
