Menopauza napříč kulturami

Splnila jsi svou roli, nyní ustup stranou. Takhle menopauzu často vnímají ženy v naší kultuře. Západní patriarchální svět nezřídka zachází se staršími ženami, jako by byly méně hodnotnými členy společnosti. Vlivem panujícího kultu mládí, krásy a výkonnosti, možná i vlivem syndromu prázdného hnízda, se ženy po přechodu často cítí zbytečné.

V tomto článku představíme několik alternativních pohledů na menopauzu – včetně kultur, kde ženy téměř nepociťují její nepopulární tělesné příznaky.

Menopauza na japonský způsob

Věděli jste, že v japonštině ještě donedávna neexistoval výraz pro "návaly"? Myšleno typické návaly horka, jeden z příznaků menopauzy. Globálně orientovaná japonská média už s novým termínem přišla, faktem ale je, že návaly jako symptom menopauzy nepozorují Japonky ve srovnání s ženami z Evropy a Ameriky tak často. Nejběžnějším příznakem u japonských žen v této životní etapě je údajně ztuhlost ramen. "Zamrzlá" ramena jsou však běžná potíž i u (nejen japonských) mužů ve středním věku.

Japonské ženy se zřídkakdy zmiňují o „úbytku estrogenu“ a místo toho mluví většinou o hormonální rovnováze, mnohé se menopauzou příliš netrápí a možná to má co do činění se slovem konenki. Konenki by se dalo přeložit jako menopauza, ale v doslovném překladu popisuje postupný proces přechodu, kde ztráta menstruace je jen jedním z projevů. Ko znamená „obnova a regenerace“, nen znamená „rok“ nebo „roky“ a ki znamená „období“ nebo „energie“.

Pokud porovnáme japonský termín s naším vlastním, kulturní rozdíly jsou zřejmé. Slovo menopauza pochází z řečtiny: men znamená „měsíc“ a pausis znamená „zastavit“ nebo „ukončit“, což této životní fázi de facto nedává větší význam než skutečnost, že se pravidelné měsíční krvácení zastaví. – Není to málo? Kde je ta regenerace, kde je transformace?

Řada studií poukazuje na stravu jako hlavní důvod, proč japonské ženy procházejí obdobím menopauzy hladčeji a nepociťují tolik nepříjemných příznaků. Některé studie naznačují, že strava s vysokým obsahem nezdravých tuků a nízkým obsahem vlákniny, tedy typický americký jídelníček, vede k vyšším hladinám estrogenu a vystavuje dané ženy pak jeho většímu poklesu, když ho vaječníky začnou produkovat méně. Změna hormonálních hladin je prostě dramatičtější. Jiné výzkumy přicházejí s domněnkou, že vysoký příjem fytoestrogenů a isoflavonů (které se nacházejí v sójových bobech) v asijské stravě snižuje hormonální nerovnováhu.

"Mayské" ženy v menopauze: dobré zdraví a pozitivní přístup

Mayská kultura zcela nevymřela a její ženští potomci z oblasti Guatemaly a Chichimilá na poloostrově Yucatán vědce fascinují: tím, jak prožívají menopauzu - respektive jak ji neprožívají. Nemívají návaly horka, změny nálad a netrápí je nespavost.

Navíc se zdá, že ženy v Chichimilá, podobně jako Japonky, u kterých je výskyt osteoporózy poloviční oproti běloškám z USA, se úspěšně vyhýbají osteoporóze. Přestože i u nich hladiny estrogenu v menopauze klesají, stejně jako u žen ze západních kultur, a dochází u nich také ke snížení minerální hustoty kostí, neexistují žádné klinické důkazy o nárůstu zlomenin kostí nebo osteoporózy.

Zajímavé je, že mayské ženy, bez ohledu na to, zda zažívají příznaky, nebo ne, říkají, že se těší na menopauzu a svou nově nabytou svobodu a postavení.

Mayské ženy získávají totiž nový status: když vstoupí do menopauzy, mohou se stát duchovními vůdkyněmi svých komunit.

Starší ženy jako studnice zkušeností a moudrosti

V domorodých kulturách, od Maorů na Novém Zélandu po Irokézské indiány, jsou ženy po menopauze ve svých komunitách vedoucími osobnostmi se značnou mocí a vysokým postavením.

Ženy ze severoamerické kultury Cree nabývají vážnosti a šamanských schopností až po přechodu. Menstruační krev má v této kultuře moc vytvářet život v lůně, takže když ženy dosáhnou věku, kdy už neztrácejí svou „moudrou krev“, překročí práh „moudrého ženství“. Tehdy se stávají kněžkami a léčitelkami – duchovními vůdkyněmi svých komunit.

Moudré ženy z původních kultur pak ve svých „reprodukčních úspěších" pokračují tím, že se zaměří se na děti svých dětí a investují svou energii do nich. To ovlivňuje populaci a úspěšnost přežití celé komunity.

Kulturní poselství a menopauza

Absence návalů horka a dalších symptomů menopauzy v jiných kulturách nás přivádí na myšlenku, že kromě úlohy stravy a životního stylu může existovat vztah mezi tím, co zažíváme fyzicky, a tím, co se učíme z našeho sociálního prostředí.

• Ženy v Kaliai, na Papui Nové Guineji, vítají konec svých reprodukčních možností bez příznaků, stejně jako mnoho původních obyvatel amerického kontinentu.
• V severním Súdánu je menopauza pouze dalším aspektem stárnutí, což s sebou přináší zvýšený společenský vliv a respekt.
• Pro bengálskou ženu po menopauze je sexuální aktivita úplně nelogická, tedy "nemá problém" a nepotřebuje se svým lékařem řešit problém sníženého libida...
• Studie zaměřená na ženy v Íránu překvapivě zjistila, že ty, které žijí na venkově mají více negativních pocitů z menopauzy než ženy ve městě. Výzkumníci čekali opak, předpokládali, že městské ženy vystavené západní kultuře orientované na mládí budou menopauzu vnímat negativněji. Místo toho zjistili, že venkovské ženy, jejichž důležitost byla přímo spojená s plodností, měly více problémů s menopauzou.

• Rození dětí jako jediná vrcholová meta života ženy je v rozporu se skutečností, že od přírody nám je dán neobvykle dlouhý život i po tom, co už plodné nejsme, jsme jediní primáti s tak dlouhým časem života po menopauze. Pouze vzácně pavián nebo šimpanz dosáhne ve volné přírodě věku menopauzy a přežije. Kulturní antropologové vyvinuli „hypotézu babičky“, aby vysvětlili evoluční úkol ženy po menopauze. Myšlenka je taková, že když žena po menopauze žije dostatečně dlouho na to, aby pomohla vychovat svá vnoučata, svému rodu, komunitě – či genofondu, chcete-li – je užitečnější, než kdyby dál rodila děti.

Více článků na téma menopauza najdete zde.

Zdroj: https://www.womenshealthnetwork.com/menopause-and-perimenopause/menopause-in-different-cultures/