Antikoncepce a moudrost ženského těla

Žijeme v době, kdy jsme hormonální antikoncepcí doslova zaplavení, její výhody jsou zdůrazňovány a o nevýhodách se často mlčí. Je výborné, že někdo vymyslel způsob, který brání nechtěnému početí a my si tak sami můžeme regulovat a určovat kolik dětí budeme mít. Mladým dívkám je ale hormonální antikoncepce předepisovaná již od útlého věku, v době, kdy ještě ani nemají ustálený menstruační cyklus. Takto mladé tělo můžou (ale i nemusí) hormony poznamenat.

 

Častokrát zmiňuji, že každá žena je zodpovědná za své tělo a jestli užívá antikoncepci, je pouze na ní. Ano, je to pravda, ale bohužel ne úplná. Není to pouze její záležitost - mám na mysli to, že tímto svým rozhodnutím neovlivňuje zdraví pouze své, nýbrž zdraví celé populace: mužů, dětí a potažmo i celé přírody. Hormony se totiž uvolňují společně s močí do WC, odkud putují se splašky do čističky odpadních vod. Bohužel, jak je o tom pěkně pojednáno v dokumentu Hormonální akvárium, naše čističky nejsou vybavené k tomu, aby vodu od hormonů očistily. Neříkám, že to nejde, ale nedělá se to. Proč? To už je otázka na někoho jiného. Možná je to moc pracné nebo drahé, to bohužel nevím.

 

Pamatuji si, že již v mládí mě zaskočila zpráva o tom, jak se mění pohlaví ryb a žab, které se v takto „kontaminované“ vodě nacházejí. Samečci lososů táhnou třít se do mělčin v domnění, že jsou samičkami! Ale abychom vinu neházeli pouze na hormonální antikoncepci (i když je jedním z hlavních viníků) je potřeba zmínit, že živočichy žijící ve vodě ovlivňují i další látky, které se do vody dostávají z moči a čističky nejsou schopné je vyčistit. Jedná se například o zbytky léků, kofein a podobné. Můžeme si položit otázku, když kontaminovaná voda takto ubližuje živočichům, na kolik může být prospěšná lidem?

 

Hormonální antikoncepce - lék na všechno?

 

(Nerada bych, aby kvůli výše zmíněnému jsme upadali do jakési letargie a řekli si, že to s námi jde z kopce a nic s tím nemůžeme udělat. Možná jsem jen věčnou optimistkou, ale dnes a denně vidím kolem sebe lidi, kteří začínají více uvažovat nad tím, co konzumují a jak mohou zařídit to, aby svým jednáním vytvářeli co nejméně odpadů a zatížení pro přírodu. Věřím, že tento článek o „jiném způsobu antikoncepce“ může být pro nás všechny inspirací, kde můžeme začít.)

Proč užíváme hormonální antikoncepci?

Chceme zabránit nechtěnému početí - to zvládá HA na výbornou. Bohužel však má mnoho nepříjemných vedlejších účinků, jakými jsou například poškození cév, ledvin a jater. MUDr. Ludmila Lázničková v jednom rozhovoru uvedla, že dříve se při předepisování antikoncepce provádělo také vyšetření ledvin a jater, jelikož jejich zatížení je při užívání velké. Dnes se bohužel již takto neděje. Hormonální antikoncepce narušuje imunitu, zapříčiňuje i psychické problémy a může vést k rakovině prsu či děložního čípku. Ale „díky“ modernímu lékařství na to máme řešení: očkování proti rakovině děložního čípku. Trochu Kocourkov či zamotaný kruh, mám ten dojem. Kdybychom se raději zaobírali příčinami, než vynalézáním neustále nových řešení na problémy …

 

Věděli jste také, že hormonální antikoncepce tělu způsobuje stav, který je velmi podobný těhotenství? To vede k mnoha problémům - od jiného výběru partnera po celkovou psychickou utlumenost. Když se tedy antikoncepce předepíše mladým dívkám, má to neblahé důsledky na celý jejich vývoj. Místo „bouřlivé“ puberty, která je pro náš vývoj podstatná, prožijí období „zahnizďování“. Puberta může být pro mnoho mladých lidí náročná (a ještě mnohem více pro jejich rodiče). Avšak je to důležité a podstatné období hledání, kým vlastně jsme a co bychom v životě chtěli dělat. Když se toto období potlačí, může se to projevit v celkovém vývoji nebo se puberta dostaví po vysazení antikoncepce. A také se už dnes začíná velmi mluvit o tom, že my ženy nejsme celý měsíc stejné, máme své vlny: jsme tedy Cyklické ženy.

 

Hormonální antikoncepce pro mladé dívky - ano či ne?

Moudrost těla

Lékařů si vážím, ale mám také svůj „zdravý selský rozum“ a také více věřím moudrosti svého těla než jejich neomylnosti. V těle dochází neustále k tolika procesům, že bychom je těžko spočítali. A ani vědci ještě nedokázali všechno popsat a zjistit, jak co v těle funguje. Každý rok se dozvídáme, že to, co jsme si mysleli, je ve skutečnosti jinak.

 

Mnoho žen velebí HA za to, že díky pilulkám nemenstruují. Zbavily se těch nepříjemných „krámů“, které jim měsíc co měsíc způsobovaly potíže! Upřímně se ptám: "Jak můžeme očekávat, že naše tělo bude perfektně fungovat, když o něm takto mluvíme a smýšlíme, dostatečně o něj nepečujeme, špatně a v rychlosti se stravujeme, málo odpočíváme a hodně pracujeme?" U žen bych ještě zmínila i to, že se v době menstruace samy sebe štítí, či se obávají „tam dole“ dotýkat. Není divu, že při takovém přístupu nám není dobře a něco nás bolí.

 

Možná za to ale až tolik nemůžeme. Když jsme byly malé (a nyní již mluvím pouze k ženám), kdo nás učil, jak k sobě přistupovat a jak se mít rády? V dětském věku, kdy jsme vše objevovaly a sahaly si na genitálie, jsme častokrát slyšely okřiknutí: „fuj, tam si nešahej, to se nedělá“. Možná proto cítíme tolik hanby a studu při přiznání, že se tam dole chceme dotýkat a že je to vlastně příjemné. A také doba, kdy byla menstruace velké tabu, není až tak dávnou. Slovo menstruace byla v televizním seriálu zmíněna poprvé v roce 1989 (jednalo se o americký seriál Roseanne). Dokonce i ve vědeckých knihách dnes chybí dostatečné písemné zmínky o menstruaci. Nejčastěji se můžeme dočíst o menstruačních bolestech a jak řešit různé problémy s tím spojené. Jen velmi málo zmínek o „zdravé a příjemné“ menstruaci.

 

Nemůžeme proto vinit své babičky a matky, že nám předaly takový vztah ke svému tělu a menstruaci, prostě to lépe neuměly. Ale situace se mění stále k lepšímu. Můžeme se otevřeně bavit o menstruaci a označení „tabu“ již skoro neplatí. Nyní je to na nás, abychom začaly budovat zdravý vztah k sobě samé a následně jej předávaly našim dcerám. I vzpomínka na nepříjemný zážitek první menstruace se dá nahradit. Můžete se například setkat s kamarádkami a společně si vytvořit krásnou oslavu, takovou, jakou jste během své první menstruace (menarché) chtěly, ale nezažily (inspirovat se můžete třeba zde).

 

Cyklické ženy - ano! Pojďme si to užít!

Sečteno podtrženo: není divu, že náš vztah k ženství a k menstruaci je takový, jaký je.

Jaké by to bylo, kdybychom již od malička zažívaly jiné učení o přístupu k vlastnímu tělu? Co kdybychom se ve škole učily o menstruaci jiným způsobem: učily bychom se o tom, jak se měníme během jednoho měsíce, jakými fázemi procházíme, a jak pomocí těchto fází můžeme prožívat krásnější život (díky této znalosti už ani PMS není tabu). Jak o své tělo můžeme během menstruace pečovat a proč zrovna v tomto období je důležité odpočívat. A také, jak můžeme své tělo denně uctívat a děkovat mu za službu, kterou nám prokazuje.
Kdybychom se toto všechno učily, byly bychom natolik vědomé, že bychom již neřešily, jestli jsme SEBEvědomé (slova lektorky a poradkyně přirozené antikoncepce Kateřiny Juřenčákové - na rozhovor s ní se můžete těšit, vyjde již koncem tohoto týdne).

 

 

 

Autorkou článku je Veronika Lančaričová, autorkou ilustrace Zuzana Vařilová.

 

Doporučujeme také následující články:

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace