Lákají vás neznámá území? Sexuální život lidí "dříve narozených" takovou neprobádanou krajinou je. Francouzská psycholožka a psychoterapeutka Marie de Hennezel tabuizované téma poctivě zmapovala, probrala se sexuology i filozofy a dokonce vyrazila na kurz tantry. V knize Sex po šedesátce nabízí inspirativní příběhy osvobozené, pomalejší sexuality, ve které jde především o spříznění duší - a orgasmus přichází, když "netlačíte na pilu". Zato to může být ten nejlepší orgasmus vašeho života...
"Vlastně se přimlouvám za novou sexuální revoluci – sexuální revoluci pro seniory," píše Marie de Hennezel, autorka několika knih o stárnutí, z nichž do češtiny už byla přeložená Smrt zblízka: umírající nás učí žít. "Po mnoha rozhovorech jsem si totiž uvědomila, že i když si naše generace připouští fakt, že milování v sedmdesáti už nebude stejné jako ve třiceti, nemá chuť se sexu vzdát. Jsme připraveni přijít na něco nového..."
Co tím novým autorka myslí, ptáte se?
Můžeme to nazvat třeba erotická intimita. Umění odevzdat se. Umění emocionálního propojení a opravdové blízkosti s partnerem. Duchovnější rozměr sexuality.
Před vstupem do světa nové sexuality však musíte zaplatit - změnou svého myšlení. Je třeba oprostit se od představy, kterou nám vnucují média, že v sexu jde zejména o výkon. Je ale třeba přijímat sexuální potěšení tak, jak přichází, aniž bychom se soustředili na to, jaké by mělo být, a kultu mládí zamávat s nonšalancí Francouzky... Francouzky, která se v mládí nebála bojovat za práva na antikoncepci a potrat a nyní se nebojí bojovat ani proti kultuře posedlé mládím a orgasmem, která brzdí sexualitu seniorů.
Udržení erotického milostného života i po šedesátce vyžaduje zcela nový přístup k sexu – méně se soustředit na genitálie a více na erotiku. Klíčová je samozřejmě kvalita vztahu.
"Odborníci se shodují, že v šedesáti se nemůžeme milovat jako ve čtyřiceti," píše Marie de Hennezel. "Naše těla prostě nedokážou držet krok. Musíme tedy opustit to, co známe, zapomenout na sexuální výkon a staré fantazie a 'nechat milování volný průběh'. Jinými slovy, musíme se naučit přijímat rozkoš tak, jak přichází, a nezaměřovat se tak na to, jaká by měla být. Klíčová je kvalita vztahu a schopnost vytvářet intimitu v každodenním životě."
K čertu s výkonem, k čertu s tím tlakem, že musím mít orgasmus! Orgasmus už není to nejdůležitější. Starší lidé přicházejí na to, že když nechají tělo dělat svou práci a přestanou být posedlí erekcí a vyvrcholením, jsou pak při svých intimních setkáních mnohem více přítomní. Dalo by se říci, že se milují se zvýšeným vědomím.
Kniha si neklade za cíl postihnout všechny aspekty problematiky sexu v pozdějším věku. Nejedná se o vyčerpávající studii. Je spíše jakýmsi deníkem, v němž se při psaní o tajemství a hloubce milostného života stárnoucích lidí autorka snaží být vyváženě decentní i smělá. "Zvu čtenáře, aby se se mnou vydali na cestu, na níž toto neprobádané téma zkoumám skrze setkání s lidmi, čtení knih a článků, vlastní úvahy, ale i odbočky do vzdálených říší tantry a dalších východních erotických umění." Pokud vás zajímá svět pomalejší sexuality, neváhejte toto pozvání přijmout.
Marie de Hennezel nechává vyprávět své přátele a starší páry velmi intimní příběhy jejich pozdních lásek a nečekaných erotických setkání ve věku, kdy už člověk nic moc neočekává (ale také si nemusí nic dokazovat), příběhy přerodu jejich sexuality, která se stala zároveň duchovnější a zároveň je maximálně naplňující. „Nikdy jsem nezažila tolik rozkoše a neměla tak silné orgasmy,“ svěřuje se jedna 74letá francouzská herečka.
„Žena, kterou držím v náručí a láskyplně hladím, není žádná ‚sexbomba‘. Její tělo je staré a zranitelné, a přesto něžné a vibruje emocemi. Připadá mi to dojemné. A když se mé tělo přibližuje k jejímu a její k mému, je to, jako bychom tančili. Každé objetí, ať už něžné, nebo pořádně silné, je splynutím.“
"Mým cílem bylo ukázat, že pokud pro radost a rozkoš z lásky neexistuje žádná věková hranice, a milování je tím pádem stále možné, je tomu tak proto, že srdce nestárne, a ne proto, že tělo maká, aby zůstalo mladé," shrnuje Marie de Hennezel. "Tělo dříve či později zestárne, ovšem budeme-li se v praxi snažit vytvářet 'intimitu v každodenním životě', budeme-li rozvíjet svou smyslnost a necháme něhu, aby naše těla spojila, pak můžeme ještě velmi dlouho prožívat to, čemu říkám jiný druh sexuality. A podle mých zkušeností i zkušeností mnoha mužů a žen, které jsem v posledních letech potkala, tento jiný druh sexuality přináší stejné uspokojení."
Máma dvou kluků a panička psí holky Brusinky. Vystudovala bohemistiku na FF UK a živí se od těch dob češtinou, korekturami, psaním. Aby si odpočinula od sezení u počítače, usedá pravidelně do výcvikového vozidla a regeneruje svou rodičovstvím namáhanou nervovou soustavu jako instruktorka v autoškole. Miluje procházky lesem, šití a život tak vůbec 
Na Kalíšku pro vás píše a překládá články a těší ji, že i tím může podporovat ženy na jejich cestě za sebepoznáním, spokojeností, zdravím a lepším životem.
