Ženské lůno

Lůno je jiným označením pro vnitřní ženské pohlavní orgány, tedy pochvu, dělohu a vaječníky. V přeneseném slova smyslu může vyjadřovat také nitro a objevuje se i ve spojitosti s přírodou: lůno matky přírody. Slovo lůno ale také ukazuje na provázanost nás žen s měsícem, tedy lunou. A Luna (ano s velkým L) byla také bohyně, jež byla s měsícem velmi úzce spjatá. V tomto článku se zkrátka na lůno podíváme ze všech možných úhlů a jeho významů.

Název lůno

Slovo lůno patří mezi ty hezčí označení pro naše pohlavní orgány. Často totiž nemůžeme pro naši intimní oblast najít vhodný název či označení, a tak používáme výrazy lékařské nebo prostě jen říkáme „tam dole“. Můžeme se ale inspirovat kulturami, kde nemají k intimní oblasti tak pokroucený vztah, ba dokonce co více, pohlavních orgánů si váží a uctívají je. Proto se v poslední době i u nás uchytil výraz yoni (počeštěle jóni). Toto slovo pochází ze sanskrtu a znamená „posvátný prostor“ nebo také „božský průchod“.

 

Kromě toho se můžeme také inspirovat krásnými názvy taoistů: ti označují vaječníky skrytým pokladem, vejcovody nebeským trychtýřem, dělohu nebeským palácem, malé pysky rudými perlami, poštěváček vzácnou perlou, zevní orgány jako voňavou růži, lotosový květ a vstup do pochvy jako nefritovou bránu či zlaté hrdlo…

 

Výrobci menstruačních kalíšků slůvka luna či luno často do názvu svých výrobků zahrnují, například menstruační kalíšek Me Luna, Lunacup, Luno apod.

Fotografie od Tommerton2010 licencovaná pod CC BY 2.0.

 

Zajímavost: Spojitosti lůna s lunou – měsícem a našimi měsíčky, jsou si dobře vědomí také výrobci menstruačních kalíšků, kteří slůvka luna či luno často do názvu svých výrobků zahrnují: tak například menstruační kalíšek Me Luna, Lunette, Lunacup, Luno, MiaLuna apod.

Naše představy o lůně

Naše představa či vztah k našemu lůnu se může velmi lišit. Může být negativní nebo naopak pozitivní.

 

„Na lůno se pohlíží jako na místo zrodu dalšího člověka a v případě, že již žena splnila své mateřské poslání nebo když se rozhodne děti vůbec nemít, má se v moderní medicíně za to, že děloha sama o sobě nemá žádnou zvláštní hodnotu.“

(MUDr. Christiane Northrup Zdravá žena: Od narození po první početí)

 

„Jednou měsíčně při menstruaci se nám naše lůno připomíná skrze menstruační křeče a bolesti. Volá na nás, haló tady jsem. Právě „díky“ křečím nás tato oblast upozorňuje, abychom našemu centru – lůnu dávali větší pozornost. Je tedy na nás, jestli si našeho lůna začneme všímat a dávat mu péči a pozornost i mimo období menstruace. Možná poté bolesti a křeče odezní.“

(Anaiya Aon Prakasha: Womb wisdom)

 

Lůno, zde myšleno hlavně jako děloha, má kromě latinského názvu uterus také označení hystera. V dřívější době se lékaři domnívali, že ke špatným duševním stavům dochází vlivem posunu dělohy v těle. Jejich představu shrnují slova Platóna: „Děloha, poněvadž to je živý tvor žádostivý plození, kdykoli zůstává dlouho bez plodu, bloudí všude po těle, ucpává průchody a překáží dýchání.“ Proto se ji lékaři „snažili zase dostat zpátky na své místo“ a používali k tomu nejrůznější metody a způsoby. Ve starověkém Egyptě například vykuřování a inhalace. Ale za nejúčinnější lék se považoval vstup do manželství (jen tak bylo možné uklidnit „tvora žádostivého plození“).

 

Duševní nemoc hysterie, která dostala své jméno právě podle latinského označení dělohy, byla v pozdějších dobách považována za projev posedlosti ďáblem a ženy kvůli tomu bývaly obviňovány z čarodějnictví. Zajímavým snímkem s touto tématikou je film Vrtěti ženou (originální název Hysteria). Tento film se odehrává na začátku 20. století ve viktoriánské Anglii, kdy se k léčbě hysterie používala masáž pochvy. Ale protože takto „léčit“ velké množství žen bylo fyzicky náročné, lékaři velmi uvítali vynález zázračného přístroje (pradědečka dnešních vibrátorů), který jim v léčbě žen pomáhal. Poté, co se zpráva o tomto „zázračném“ přístroji roznesla, se v jejich čekárně množství „hysterických“ žen ještě zvýšilo. Více už ve filmu. (Jestli film odpovídá skutečnosti nevíme, neboť podle historiků chybí důkazy, které by to potvrdily.)

 

Ecstatic Travel - buďte svá, dovolte si pustit vše, co vás tíží!Mnoho žen dnes míří do posiloven, přitom by bylo třeba spíš se uvolňovat a naučit se plynutí,
které je pro ženu přirozeným stavem.

Hysterie – hysterektomie

Hysterektomie, tedy chirurgické odstranění dělohy, je druhým nejčastějším chirurgickým zákrokem v USA. Každý rok se podle lékařky Eve Agee (autorka bestselleru The Uteriny Health Companion: A Holistic Guide to Lifelong Wellness) ve Spojených státech uskuteční více než 600 000 hysterektomií. Často ženy hysterektomií řeší i chronické bolesti v podbřišku. Bohužel je velké množství těch žen, kterým hysterektomie nepřinese žádnou úlevu a bolesti přetrvávají i po odstranění dělohy. Příčina bolestí má totiž svůj psychosomatický původ a tím, že daný orgán vyřízneme, se problému nemusíme zbavit.

 

Tak jako tak, je potřeba se zamyslet, neboť něco děláme špatně – od přírody nám byla dána schopnost rodit a „mít dělohu“. Co se změnilo, co děláme jinak? Děloha je naším centrem, není to pouze orgán k plození dětí. Přeci neplatí, že poté, co již děti nemůžeme mít nebo pokud je vůbec nechceme mít, je nejlepší se dělohy zbavit, protože je zbytečná. (Bohužel takový názor někteří lékaři zastávají. Jsou také přesvědčeni, že náhrada hormonů z umělých zdrojů může zastat funkci stejně dobře, nebo dokonce lépe, než vlastní ženiny vaječníky.) Doktorka Christiane Northrup ve své knize Zdravá žena: Od narození k prvnímu početí také popisuje názor, se kterým se setkala: lékaři ženám doporučovali nechat si odstranit dělohu, pokud již nechtěly mít děti. Tvrdili, že jim nic chybět nebude, naopak, prostorná pochva umožní daleko lepší sexuální prožitky...

 

Pokud ale o děloze takto smýšlíme a neumíme ji plně docenit, není divu, že se zvyšuje počet zdravotních problémů a komplikací. Ale nyní je ten správný čas si uvědomit, jaký poklad v sobě máme a plně jej ocenit. Po mnoha staletích, kdy ženám bylo vtloukáno, že jsou méněcenným pohlavím a jejich těla jsou špinavá, a kdy sexualita byla vnímána jako ten největší hřích, je potřeba to změnit. A skutečně si uvědomit, že bez dělohy by lidský život na této planetě vůbec nemohl existovat. (A nenarodili by se ani ti církevní hodnostáři, kteří tyto výroky o ženské méněcennosti pronášeli.) Možná právě toto je ten zásadní argument, který nám pomůže podívat se na vše novým pohledem a přehodnotit dosavadní zažité struktury.

Psychosomatika a ženské lůno

Děloha ale není pouhým místem zrodu nového života. Kromě toho, že produkuje hormony a to i po menopauze, je spojována (stejně jako vaječníky) s naší tvořivostí a kreativitou. V mnoha zdrojích se můžeme dočíst, že uvolněním naší dělohy se uvolní i náš tvořivý potenciál. Kromě toho souvisí také se vztahy a v prvé řadě se vztahem k sobě samé. Jak se žena přijímá, jak se má ráda a jak se dokáže ocenit. Vnitřní pohlavní orgány také ovlivňují vztahy s lidmi kolem nás. Ženy, které často trpí chronickou bolestí v podbřišku, mívají často problém také na emocionální úrovni, což může souviset se psychosexuálním traumatem. Tato fyzická bolest rovněž souvisí s nevyřešenou emocionální bolestí z předchozího vztahu (ať už partnerského či pracovního).

 

"Changing female body image through art""Changing female body image through art"

 

Zajímavosti: My ženy máme vlivem různých vyobrazení „ideálního vzhledu“ vagíny a oblasti zevních rodidel pocit, že „tam dole“ nejsme dostatečně hezké, pokud nevypadáme stejně jako onen ideální obrázek. Toto přesvědčení vede ke zvyšujícímu se počtu plastických operací, které ženě upraví oblast zevních rodidel (tzv. labioplastika). Ale ve skutečnosti neexistuje nic jako „ideální“ či „jediný správný“ vzhled naší intimní oblasti. Je tolik různých tvarů a podob, jako je žen na světě. Krásným způsobem to ve svém díle The Great Wall of Vagina ztvárnil umělec Jamie Mc Cartney. (Jedná se o odlitky vagín žen různého věku, národností apod.)

 

V nagualské tradici a v učení Quodoushka rozdělují ženské pohlaví do 9 různých typů, přičemž každý z nich má jiný tvar (a to uvnitř i venku) a upřednostňuje jiný způsob sexuálního chování a dráždění. Každý typ má svůj originální název. Tak například: žena kočičí, medvědí, tančící žena…. Všechny tyto zajímavosti a mnohé další najdete v knize Sexuální praktiky Quodoushka.

 

Že jsme my ženy k sobě přehnaně kritické a že muži naše přirození vnímají jako krásné, dokládá i toto video s názvem Your vagina is more beautiful than you think (tvoje vagína je mnohem krásnější, než si myslíš). 

 

Zubatá vagina neboli vagina dentata

Tento koncept zpopularizoval Sigmund Freud, avšak představa samotná je daleko starší. Prý se jedná o určitý podvědomý strach mužů z pohlavního styku se ženou. Obávají se totiž, že uvnitř ženiny pochvy jsou ukryté zuby a během styku by tak o svou chloubu mohli přijít. Na toto téma byl v roce 2007 v USA natočený film s názvem Teeth. U nás byl tento film uveden pod názvem Intimní tajemství s podtitulem každá růže má i své trny.

Seznamte se: Sheela na Gig

Možná jste již někdy spatřili obrázek staré ženy, která si rukama roztahuje své velké pysky a ukazuje tak svou pochvu. Tento výjev je ve skutečnosti velmi starý a možná vás překvapí, že se takové sochy objevovaly v minulosti napříč Evropou a zdobily stěny hradů a dokonce také kostelů. Sloužily jako ochrana proti zlu. Umisťovaly se nad vchodové dveře tak, aby se kdokoli mohl její otevřené pochvy dotknout, což prý danému zajistilo ochranu a přineslo štěstí. Sochy Sheela na Gig byly také součástí okapů a voda stříkala přímo z pochvy sochy. (Možná to mělo odkazovat na ženskou ejakulaci.) Dnes již mnoho takových výjevů nenalezneme. Několik je jich dochováno v Anglii a podle všeho by takováto ozdoba měla být i někde v České republice. Původní sochy byly často odstraněny a zničeny nebo byly ukryty do zadních částí kostelů či suterénu.

 

Sochy Sheela na Gig byly také součástí okapů a voda stříkala přímo z pochvy sochy.

© Autorkou ilustrace je Veronika Lančaričová

Mateřské lůno

„Starší české slovo lůno pro dělohu je odvozeno od luny. Luna je s dělohou principiálně spojená: představuje plodnost a tvoření v úrodné vlhkosti a temnotě, „pradutinu“ všeho počátku, úrodnou prabažinu, ve které se může vyvíjet život, (první) hnízdo, bezpečí, orgán, který vyjadřuje (ženský) rytmus, velmi silný sval (ženská síla spočívá uvnitř a ukazuje se navenek jen zřídka). Tématem je poskytnout přístřeší životu, živit, otevřít se a darovat při porodu život.“

(PhD. Terezie Dubinová: Kořeny ženské spirituality)

 

Krásným dokumentem, který vznikl pro kanál National Geographic, je In the womb (V lůně). Tento dokument je několikadílný. V prvním díle se dozvíte, jak vypadá těhotenství a vývoj v lidském lůně (díl s názvem Life Before Birth – Život před narozením) a v dalších dílech rozebírá, jak vypadají v lůně různé druhy zvířat - například pes, delfín, slon, kočka, lev, ale také žralok, klokan či parazitická vosa.

V lůně matky přírody...

Je spousta nádherných míst, které vytvořila Matka příroda, avšak existují i takové, které vypadají doslova jako lůno přírody. Jako velmi posvátné jsou považovány také prameny, které jsou vlivem výskytu železa či hlíny obarvené do červena. Takové prameny byly (a jsou) vnímané jako vytékající (menstruační či porodní) krev přímo z lůna Matky země.

 

Zajímavosti: V některých oblastech v dobách starověku byli lidé pohřbívání schoulení v pozici klubíčka a pokrývala je červená hlinka – možná to byl odkaz na koloběh života – tedy stejná pozice, ve které se nacházíme v matčině lůně před narozením...

 

Nejstarší věštírna v Řecku zasvěcená Velké matce země, moře a nebes, se nazývala Delfy, z řeckého delphos, což znamená „lůno“. Ženy se v nich pod vedením kněžek učily pracovat s energiemi svého těla spojeného s lunárními fázemi.

(Barbara Walker: The Women’s Encyklopedia of Myths and Secrets)

České lůno přírody - Boreč

„České lůno“ se nachází na vrchu Boreč, který je kopcem v Českém středohoří. Uvnitř něj je několik puklin, které ústí na vrcholu kopce. V zimě je studený vzduch nasáván a z hlubin pak vychází tento vzduch ohřátý a teplý. Rozdíl teplot tohoto vzduchu oproti okolnímu prostředí může být až 20°C. (Čím je tužší zima, tím je rozdíl větší.) Proto v zimě můžete sledovat něco krásného – v okolí průduchu je čilý život různých drobných živočichů i rostlin, a také, všude je sníh, jen v okolí průduchu se to zelená. Ale pozor, v létě je tomu přesně naopak – vzduch se uvnitř hory ochlazuje a teplota vystupujícího vzduchu se pohybuje okolo 4°C!

Bohyně měsíce - bohyně luny

Většina bohyní ze starších kultur a mytologií, které byly spojovány s měsícem – lunou, byly zároveň spojovány také s lovem. Zmínit můžeme například bohyni Seléné. Ta byla měsíční bohyní a zároveň také zosobněním měsíce a vyobrazovala se se srpkem měsíce. Jejími sourozenci byl bůh Slunce a bohyně ranních červánků. Říká se o ní, že to byla nádherná žena, před jejíž krásou dokonce i hvězdy bledly. Podle mýtů Seléné každou noc navštěvovala mladého pastýře Endymióna, jež byl Diem odsouzen k věčnému spánku. Bohužel se jí ho nikdy probudit nepodařilo a prý právě proto je svit luny tak bledý a smutný. V Římě byla její obdobou bohyně Luna. A z dalších bohyní pojících se k měsíci a lovu můžeme zmínit Artemis nebo slovanskou bohyni Devanu.

 

Zajímavost: Srpek měsíce se také vždy maloval k nohám Panny Marie.

 

Socha se symbolikou ženského lůna - bílá Bohyně Matka s ametystem Sošky s ženskou tématikou mohou krásně ozdobit váš interiér a dodat mu kouzlo ženské mystiky.

 

V pokračování tohoto článku se dozvíte více o tom, jak o své lůno pečovat.

 

 

 

Článek napsala Veronika Lančaričová, zdroje: cs.wikipedia.org, knihy: Zdravá žena od narození k prvnímu početí Christiane Northrup, Ženství jako dar, aneb menstruace ve 21. Století, Rudý měsíc Miranda Gray, Kořeny ženské spirituality Terezie Dubinovská, Womb wisdom awakening the Creative and Forgotten Powers of the Feminine Padma and Anaiya aon Prakasha

 

Doporučujeme také následující články:

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace