Historie dámských vložek

Látkové vložky zažívají opět svůj velký návrat. Je zde ale mnoho lidí, kteří tvrdí, že návrat k látkovým vložkám je krokem zpátečnickým a že tyto vložky jsou dnes dávno překonané. Ale není vložka jako vložka! Na obranu dnešních látkových vložek mohu říci, že oproti svým „předchůdkyním“ se tyto moderní látkové vložky v mnohém změnily a společné už mají pouze to, že jsou „látkové“. Jak ale vlastně vypadaly menstruační vložky dříve a jaký byl jejich vývoj? To se můžete dozvědět v našem článku, věnovaném speciálně historii látkových vložek!

 

V kronikách dějin lidstva se nejčastěji píše o důležitých bitvách, a kdy který panovník vládl. Není tam ale mnoho zpráv o tom, jaký byl běžný život lidí a „jak se co dělalo“. O ženách a menstruaci je takových zpráv ještě méně. Ale jeden z kuriózních záznamů o menstruaci se přeci jen dochoval:  Popisovaná událost se stala v 10. století, kdesi na tržišti. Rozčílená žena hodila svůj použitý menstruační „hadřík“ na muže stojícího opodál, prý se jej snažila zbavit a odradit jej. Jestli se jí to nakonec podařilo, už ale zaznamenáno nebylo. (Tak takhle na neodbytné nápadníky!)

Pra-pra menstruační pomůcky

Ženy menstruují od počátku věků a k zadržení menstruační krve používaly nejrůznější pomůcky. Tyto pomůcky byly z různých materiálů, nejčastěji samozřejmě z těch, které byly v dané lokalitě k dispozici. Vkládaly se buď rovnou do pochvy ve formě smotků - například z papyru (zřejmě tyto pra-tampony používala i samotná Kleopatra), nebo se pomocí různých hadiček a provázků připevňovaly k tělu ženy a sbíraly krev vytékající z pochvy (tedy prapředek vložky). K tomuto účely existovaly speciální kožené menstruační pásy. Z materiálů se používala zvířecí kůže, smotaná vlna, dále pak savější druhy listů, mech či uschlá tráva anebo také nastříhané kusy látek. Tyto menstruační zvyklosti ostatně stále můžeme sledovat u žen z domorodých kmenů.

 

Neopomeňme také zmínit, že některé ženy dříve menstruovaly volně, tedy nechávaly krev stékat přímo do země. Pro nás je možná tato záležitost nepochopitelná, ale pro ně měla důležitý význam. Již od pradávna byla menstruační krev ceněna pro své úžasné hnojící účinky a ženy pracující na poli tak rovnou zajištovaly svému lidu bohatou úrodu. Bohužel se ale pohled na menstruující ženu postupně velmi změnil…

Pohled na ženu v době menstruace jakožto na nečistou bytost přetrvává v některých společnostech dodnes. Středověk a raný novověk

Jaké měly ženy v této době postavení jistě víme ... nelehké! Ženy byly nositelkami hříchu a oproti mužům byly považovány za méně hodnotné, a aby toho nebylo málo, ještě ke všemu menstruovaly! Pohled na ženu v době menstruace jakožto na nečistou bytost přetrvává v některých společnostech dodnes. Ženy mají v době svých dnů zakázáno připravovat pokrmy, protože by prý mohly otrávit svého muže. Někde se dokonce menstruující žena nesmí na muže ani zpříma podívat, protože by svým pohledem mohla zabíjet. Oproti tomu ale existovalo (a někde stále existuje) mnoho domorodých kmenů, kde menstruující ženy byly uctívány. Menstruující ženy mají prý nadpřirozené schopnosti a jsou schopné věštit budoucnost.

 

Vidíme tedy, že menstruaci byl přisuzován velký vliv a že ženy byly vnímány v době svých dnů - tak či tak - jako velmi mocné.

 

Středověká církev prý hlásala, že mýt se častěji než dvakrát do roka je hříšné a že nosit spodní prádlo je nepřípustné. Menstruace tedy v té době nebyla zrovna „snadnou a hygienickou záležitostí.“

 

Látkové vložky se začaly více používat při rozmachu výroby látek. V době baroka a rokoka již krejčí při výrobě šatů na menstruaci mysleli. Tehdy se nosívaly vypasované korzety a velmi široké sukně, které měly obruče, jež utvářely jejich široký tvar. Podle písemných zmínek prý v korzetu bylo určité zařízení - „tlačítko“, kterým když se správně pootočilo, pruh látky k tomu určený se vyhrnul a vytvořil tak silnější vrstvu látky mezi nohama. Přiznám se, že si dost dobře nedokážu představit, jak toto zařízení fungovalo a kam se následně tato použitá látka posouvala … Později se dokonce začaly objevovat tzv. menstruační košile, které měly na boku volné cípy, které se mezi nohami zavazovaly.

Přelom 19. a 20. století

V tomto období se začalo blýskat na lepší (menstruační) časy. Konečně se začalo nosit spodní prádlo a vývoj menstruačních pomůcek šel rychle kupředu. Byla to doba velkých objevů, začaly se vyrábět pomůcky, které byly účelnější a méně objemnější, avšak mnohdy ještě připomínaly spíše mučicí nástroje než praktické a nositelné pomůcky. Možná vás překvapí, že už v této době se začaly vyrábět první prototypy menstruačních kalíšků (více informací najdete v článku Historie menstruačních kalíšků). Do podoby těch dnešních, ale měly ještě daleko. Již v této době se začaly vyrábět také tampóny (kolem roku 1925).

Látkové pratelné vložky

Určitý čas vedle sebe existovaly látkové i jednorázové vložky. Ty pratelné si ženy často šily (někde dokonce také pletly) doma samy. Později si mohly pořídit i průmyslově vyráběné látkové vložky, které nebyly moc praktické, neboť protékaly a bylo k nim zapotřebí použít igelit (k tomu účelu byly vyráběny i speciální igelitové kalhotky či igelit, který se vkládal do spodního prádla společně s látkovou vložkou).

 

Norské pletené vložky


Prvním příkladem průmyslové vložky je vložka z roku 1896, která se nazývala „Listerův ručník“ (zřejmě podle objevitele). Byla skutečně velmi podobná ručníku, neboť byla z hrubší froté bavlny. Doslova se tato pomůcka jmenovala „zdravotní ručník pro ženy“. Problémem ovšem bylo, že ženy si nechtěly tento předmět u prodejců žádat, jelikož přesně popisoval účel, k jakému slouží. To bylo i důvodem proč výrobce název později změnil na „Nupak“.

 

Historické látkové vložky

 

Jednorázové vložky

Myšlenka jednorázových vložek, které se po použití vyhodí, vzešla od zdravotních sester, které hledaly rychlé řešení pro zastavení nadměrného krvácení a to zejména na bitevním poli. Tyto první polštářky-vložky byly vyrobeny z dřevěné buničiny právě zdravotními sestrami z Francie. Byla to velmi savá a také levná varianta, a proto si mohly dovolit je později začít vyhazovat. Podnikatelé s hygienickými potřebami tuto myšlenku využili a začali jednorázové vložky vyrábět ve větším počtu. Průmyslově vyráběné menstruační jednorázové vložky se ale materiálově trochu lišily. Tvořila je vata ve vláknitém obdélníku, již překrývala absorpční vložka.

 

Jednorázové vložky byly na světě, ale jak je k tělu správně uchytit? Jak se zdá, vymyslet pomůcku, která by zadržela vložku na tom správném místě, nebyl vždy lehký úkol. Proto se do toho zapojili i vědci a badatelé a na přelomu 19. a 20. století začali vymýšlet opravdové skvosty!

Existovaly tyto základní pomůcky pro upevnění

„Kšandy“

Zhruba kolem roku 1870 se objevilo tento neuvěřitelný „postroj“. Na obrázku v galerii můžete vidět, jak se přesně takové kšandy nosily.

 

Pásky

Ty se v různých obměnách objevovaly od roku 1890 až do roku 1980.

 

Modess

V roce 1920 firma Johnson & Johnson vymyslela Modess, které byly přechodem mezi páskem, a ještě nenarozenými, nalepovacími vložkami (ty spatřily světlo světa kolem roku 1970).

Ano, firma Johnson & Johnson již v té době! Z dalších velkých a stále fungujících výrobců jednorázových vložek zmiňme například firmu Kotex (USA) nebo Hartmann (Německo).

 

„Lepící“ revoluce

V roce 1970 si mnoho žen oddechlo. Výrobci totiž vymysleli drobnost, která podstatně usnadnila menstruaci, odpadly kšandy, pásky ... a mohl za to lepicí pásek vespod vložky, který umožnoval vlepení přímo do spodního prádla.

Vložky v Čechách

Od našich maminek či babiček můžeme znát variantu „vata v síťce“. Tlusté vložky, které špatně držely a nekontrolovatelně klouzaly nahoru a dolů. Situace v Čechách se totiž od okolních zemí značně lišila. Vložky nebyly často k sehnání, prodejci je měli v omezeném počtu a rychle se vyprodávaly. Nezbývalo, než si kupovat vložky do velkých zásob, anebo se uchýlit k variantě „co dům dal“.

Látkové vložky dnes

Po tomto historickém ohlédnutí můžeme říci jediné - vložky ve svém vývoji urazily velký kus cesty. Dnešní pratelné látkové vložky se používají úplně stejně jako klasické jednorázové vložky. Namísto lepicího pásku mají patentky, které se upevňují zespod kalhotek. Výrobců neustále přibývá, můžete si tak vybírat opravdu podle mnoha kritérií: podle typu (slipové, denní, noční) ale i tvaru, velikosti, savosti, materiálu a také podle barvy. Nejčastějším materiálem pro výrobu látkových vložek je bavlna či bambus, který je až o 70% savější než bavlna, není proto zapotřebí tak tlustých vrstev látky. Aby vložka neprotékala, používá se zespod tzv. polyuretanový zátěr, který je prodyšný ale nepropustný.

O látkových vložkách se můžete více dočíst zde.

Látkové vložky jsou oproti současným jednorázovým vložkám zdravější, ekologičtější ale i ekonomičtější záležitostí.

 

 

 

Autorkou článku je Veronika Lančaričová. Informace a obrázky čerpány z

www.femmeinternational.org

www.kalisek.cz/latkove_vlozky

www.mum.org

 

 

Doporučujeme také následující články:

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace