Katarína Szabados: "Chcete, aby vaše děti neměly v sexu problém? Vyřešte svá vlastní tabu"

Jak s dětmi mluvit o sexu? Kdy s tím začít a máte se trápit, že vaši potomci nejsou zvědaví a nekladou vám žádné palčivé otázky? O tom, jak probírat sexualitu se svými dětmi, jsme se bavily s psycholožkou Katarínou Szabados. "Stačí pár odmítavých reakcí způsobených na straně rodiče leknutím, studem, pocitem nevhodného okamžiku a dítě si vytvoří závěr: Aha, na tyhle věci je lepší se mamky/taťky neptat."

Nebudu předstírat, že se neznáme, a budu tykat :) A začnu trochu zhurta, Katko. Jedna moje známá, také jako ty psycholožka, mi líčila, kterak tříletému synovi, zvědavému na to, jak to "tam dole" mají holčičky, bezevšeho vše ukázala na sobě. Jako dvacetiletou holku mě to tehdy omráčilo, dnes jako máma si to ale vlastně dovedu představit... :) Jsi pro cestu takové maximální otevřenosti?

Já v tom nevidím žádný problém. Obzvlášť pokud to chlapečka vyloženě zajímalo. Zvlášť takhle malé děti v tom nemají ještě žádný hodnotící aspekt, stud, přistupují k lidskému tělu vyloženě zkoumavě, stejně jako zkoumají, proč se autíčku točí kolečka. Ale když my kolem toho začneme dělat různé vykrucovací tanečky, tak dojdou k závěru, že je ve hře něco podivného, nevhodného, nežádoucího, a to mi zrovna šikovné nepřipadá.

Mimochodem, chlapeček tehdy vše prohlédl a pak maminku poprosil, zda by se napila vody. Nejvíc mu totiž vrtalo hlavou, jak děvčata čurají...

To mi přesně dává smysl. Chlapeček zkoumal, jak co funguje, no a v rámci tohoto výzkumu chtěl prozkoumat, jak čůrají holčičky. A jak jinak na to má přijít, než že mu to některá ukáže. :-)

Kdy vést první rozhovor o sexu s dětmi?

Existuje nějaký ideální věk, kdy s dětmi začít mluvit o sexu, nebo je to zcela individuální?

Je dobré začít co nejdřív. Čím dřív začnete, tím víc v něm roste pocit, že to je normální, a až v pubertě bude mít nějaký problém či důležitý dotaz, přijde se zeptat. Pokud v něm toto nepostavíte, dokud je malé (tak do 8 let), šance se zmenšují. Stačí pár odmítavých reakcí, způsobených na straně rodiče leknutím, studem, pocitem nevhodného okamžiku, a dítě si vytvoří závěr: „Aha, na tyhle věci je lepší se mamky/taťky neptat“.

Už tříleté dítě o sexualitě hodně ví, začíná se ptát, jak přijde miminko na svět. Takhle otázka prověří rodičovskou otevřenost a upřímnost. Ve třech letech rozhodně není brzo. Nejvyšší čas zavést normální domácí slovník pro pojmenování pohlavních orgánů. Odpovídáte-li na sexuální otázky trpělivě, otevřeně a upřímně, pro dítě je to poselství: „Hodně pro mne znamenáš. Chci s tebou trávit čas. Tohle je téma, o kterém si můžeme popovídat. Jsem rád, že se mě ptáš."

Někdy se stává, že rodiče i jsou ochotní odpovídat na otázky, ale děti se ptají v ne zrovna dobrou chvíli - při nedělním obědě u babičky nebo ve frontě na poště. Dejte dítěti najevo, že vhodná není doba, nikoliv otázka. „Jsem ráda, že ses mě zeptal. Promluvíme si o tom doma.” Což je mnohem lepší než přísné okřiknutí a umlčení, nebo ještě horší hradba mlčení. A doma si s dítětem opravdu promluvte!!!

Ne všem rodičům připadá, že mají na debaty o sexu zrovna talent... Mnohým z nás rodiče neřekli ani ň, nemáme funkční zkušenost, které se chopit...

Kromě otázek, co vám položí děti, je dobré ptát se sebe sama, zda jste v pohodě s tím, bavit se s dětmi o sexu, a hlavně proč ne? - Myslíte si, že je dítě malé? Bojíte se, že ho vyděsíte? V případě starších dětí je nechcete "podporovat" v předčasném zájmu o sexuální život? V tomhle posledním případě bude realita asi o kus dál, než byste ji chtěli mít. Vaše dítě žádné podporování nepotřebuje. Má ho dost i tak – od kamarádů, z médií, ze sociálních sítí. Právě proto by se však hodilo, aby slyšelo něco i od vás!

Takže je důležité dítě, které pociťuje první známky puberty a změny na těle, neodbýt slovy "prostě rosteš". Děti v pubertě toho o sexu vědí mnoho a zároveň hrozně málo - a je dobré, abychom tu pro ně byli, i jako zdroj psychické podpory a pochopení, když si nevědí rady s tlaky a dezinformacemi ze strany spolužáků... Dám příklad, jak by na to třeba rodič mohl jít: „Pamatuji si, jaké divočiny jsme slýchali o sexu, když jsem byla malá. Třeba – napoprvé nelze otěhotnět nebo sexuálním životem se urychlí dospívání. Co se povídá u vás?”

A pokud se na debatu fakt necítíte, kupte mu knihu. Už to je gesto, kterým dáváte najevo, že toto téma je v pořádku. Pak v ní můžete zalistovat společně, nebo za ním sami můžete přijít s něčím, co vás v knize zaujalo.

Téměř tajný průvodce dospíváním
Doporučujeme knihu Téměř tajný průvodce dospíváním, která se hodí pro kluky i pro holky. Další zajímavé knížky najdete v článku 9 originálních a upřímných knížek o dospívání a menstruaci.

Je mimo jiné důležité, aby od nás mělo dítě - věku přiměřenou - informaci o sexuálním zneužívání. Abychom ho podpořili v tom, že je rozdíl mezi vhodnými a nevhodnými dotyky, že tělo je jen jeho a má plné právo říci ne, pokud ho někdo hladí tak, že je mu to nepříjemné, nebo že to nechce. Aby vědělo, že nelze slepě poslouchat všechny dospělé. Už čtyřleté, pětileté dítě už by mělo vědět o tom, že existuje nebezpečí dospělých lidí, kterým dělá dobře se sexuálně dotýkat dětí. Zdůrazněte, že žádný dospělý nemá právo dotýkat se jejich pipinky či pindíka, nebo žádat na dítěti, aby se dotýkalo v těchto místech jeho. Dejte jasně najevo, že toto platí i pro rodinné příslušníky, nezapomeňte na výjimky, jako je koupání nebo vyšetření u lékaře... A chtějte, aby vám dítě vždy řeklo, kdyby se mu něco takového stalo. "Chci to vědět a nebudu se na tebe za to zlobit."

Doporučuje se využít zvědavosti dítěte - kdy se samo začíná ptát, tak je zralé se něco dozvědět. Co ale dělat, když se mé dítě na nic ohledně pohlavního života neptá. Je mu pět - a nic, je mu sedm - a stále nic.

Když nepřichází dítko, může přijít rodič a téma otevřít třeba pomocí obrázkové knížky o tom, jak přicházejí děti na svět. Anebo požádejte dítě, aby nakreslilo obrázek, jak se rodí miminko, a popovídejte si o tomto procesu.

Kniha může pomoci otevřít cestu k otázkám a rozhovoru.
Kniha může pomoci otevřít cestu k otázkám a rozhovoru.

Myslíš, že existují stále rodiče, kteří s dětmi o sexu nemluví vůbec? A co tím vlastně vytvářejí?

Dle mého je velký rozdíl, když se doma nemluví, protože se dítě neptá, ale atmosféra je celkově otevřená. Tím myslím, že rodiče si otevřeně dají pusu, obejmou se, dítě zahlídne sprchujícího se rodiče v koupelně a neděje se kolem toho žádné haló - tou atmosférou dítě získá dojem, že doteky, intimita a vzájemnost jsou přirozené, normální, žádoucí. A ty konkrétní "technické" informace si pak může doplnit později. Ovšem pokud se v rodině o tomto tématu nemluví stylem "na to se neptej, to není vhodné" apod., tak to je úplně jiné nemluvení a v dětech může vyvolávat kolem sexuální oblasti zmatky a pocity, že to je nějak tabu, nežádoucí, nevhodné, což jim ke zdravému a bezpečnému sexuálnímu životu velkou podporu nedá.

Děti vyrůstající v rodinách, kde oceňují a propagují otevřenou komunikaci o sexu, si vytváří kladný, zdravý a ohleduplný názor na sexualitu. Víme také, že po letech se tyto zkušenosti přetvoří do větší schopnosti rozhodovat se v sexuálních otázkách zodpovědně, zdravě a ohleduplně.

Dřív panovala představa, že chlapečka by měl poučit raději tatínek a holčičku zase maminka. Mělo by to tak opravdu být?

To si nemyslím. Obzvlášť v dnešní době různých rodinných uspořádání, kdy třeba chlapeček s tátou vůbec nežije ve společné domácnosti, by to mohlo být značně obtížné. Je sice pravda, že otec chlapci může odpovědět na otázky, na které maminka odpověď nemusí tušit, ale maminka zas má odpovědi na otázky, o kterých nemá tušení tatínek.

Za našeho dětství byla asi "nejtvrdším" dostupným materiálem na poli sexuální osvěty rubrika časopisu Bravo zvaná "Láska, sex a něžnosti". V dnešní době není problém zhlédnout porno na prahu školní docházky. Jako rodiče mě z toho konzumního, cynického podání sexu mrazí. Co můžu udělat pro to, aby takové odosobnělé a od citů odtržené zpodobnění sexu moji synové nebrali jako normál?

Je potřeba o tom s nimi mluvit a vysvětlit jim to. Říct, že sex má mnoho podob a v reálu je o něčem jiném, než co je ke zhlédnutí na internetu. A hlavně mu vysvětlit, že důležité je, jaký mají ti dva spolu vztah. Že sex patří do vztahu a měl by být jeho součástí. Kdežto to, co je k vidění na internetu, se vztahem nemá společného vůbec nic, a proto to vypadá i se to prožívá úplně jinak. Synovi bych třeba uvedla příklad, že to je, jako když si na sebe vezme basketbalový trikot doma v obýváku versus na basketbalovém zápase. Jako doma si ho taky může obléct, ale ten prožitek v tělocvičně při zápase se spoluhráči bude diametrálně odlišný než doma v obýváku, kde si sice taky dá zadriblovat, ale jaksi to není ono...

Ideální je, když se dítě svěří s tím, co na internetu objevilo. To by mohlo vypadat třeba takhle:

Chlapec: Podívej tati, tys říkal, že se lidi milují v soukromí. Ale tady jsou tyhle fotky, podívej!
Tatínek: Ano, vidím to a vím, že takové obrázky na internetu jsou. Většina lidí na podobných snímcích se tak nechá fotit, protože za to dostávají peníze, ale některé to i baví. Jsou to vlastně herci a nemají k sobě žádný takový vztah, jako máme my s mámou. Myslím, že tam vidíš, jak probíhá pohlavní styk. Až jednou budeš dospělý a mít svoji ženu, budeš se s ní taky milovat, když to budete oba chtít. A věřím, že stejně jako my s mámou, budete při tom raději sami.
Chlapec: A proč se teda lidi na takové obrázky dívají, mně se to zdá hnusné!
Tatínek: Někteří lidé to považují za vzrušující, líbí se jim to. Asi to ještě úplně nechápeš, ale to nevadí. Ty fotky jsou určené pro dospělé lidi.

Kluk teď určitě bude vědět, že táty se může zeptat i na divné věci, které na internetu objeví. A to je skvělé poselství!

Otec a syn - rozhovor o sexu?

Říkám si - a tím se vracím i k tomu, o čem už jsi hovořila, jak moc je celé to mluvení také o vhodném slovníku. Vybavuje se mi jedno zahraniční video, v kterém muži a ženy měli říci, jak pojmenovávají svůj genitál, jakým slovem ho nazývají. Muži kypěli nejen humorem, ale i sebevědomím a hrdě házeli pojmenováními jako Borec a podobně. Oproti tomu ženy červenaly a tonuly v rozpacích a nebyly s to různá ta pojmenování vyslovit nahlas, i když nebyla o nic víc směšná, roztomilá či praštěná než u mužů. Čím to?

Já si myslím, že o tom pojmenovávání to vůbec není. Znám lidi, kteří mají zcela vyrovnaný a pohodový přístup k sexu, ale názvy pohlavních orgánů vyslovují neradi. A pak jsou právě ti "borci", kteří se nebojí cokoliv říct, ale ze sexuálního života se jim vytratila intimita, něha, vzájemnost. Já myslím, že ze všeho nejdůležitější je to, jaký mají k sexu rodiče skutečný postoj. Jestli jejich přístup je otevřený a sami nemají se sexem problém, nebo pro ně samotné je to podivuhodná zamotaná oblast plná studu a nejistoty. Protože to hlavní, co svým dětem předají, je právě jejich vlastní postoj k sexu. Ono to vypadá, že když o něčem s dětmi nemluvíme, tak je to jak kdyby to neexistovalo. Ale to je mylná představa, postoje, které k věcem a situacím máme, naše děti vždy vycítí, totiž právě z toho, jak se chováme, ne z toho, co říkáme nebo neříkáme. Takže pokud rodiče chtějí, aby jejich děti neměly v sexu problém, první, co mohou udělat, je vyřešit si svá vlastní tabu a sami pro sebe si tuto oblast "odtajnit", aby oni sami s ní neměli problém. A pak tento přirozený přístup "zdědí" i jejich potomci.

katarina_szabados
PhDr. Katarína Szabados
Psycholožka

Katarína Szabados vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se individuálním i párovým konzultacím, spolu s manželem vyučují semináře praktické sebezkušenostní filozofie Principy života. "Právě na těchto seminářích jsem objevila, jak moc se na spokojenosti našeho života podílí naše psychické nastavení, naše podvědomé představy o světě a jeho fungování," vypráví Katarína svůj příběh na stránkách szabados.cz.

Je autorkou knihy Srovnávání, zabiják vašeho sebevědomí a možná jste ji zaznamenali jako koučku v pořadu Svatba na první pohled.

Pochází z východního Slovenska, ale od 4 let žije v Praze. Z prvního manželství má dva syny, další dva má s druhým mužem, Tamasem z Maďarska, díky němuž vyvdala i dvě dcery.

Hana Fořtíková
Autorka článku

Máma dvou kluků a panička psí holky Brusinky. Vystudovala bohemistiku na FF UK a živí se od těch dob češtinou, korekturami, psaním. Aby si odpočinula od sezení u počítače, usedá pravidelně do výcvikového vozidla a regeneruje svou rodičovstvím namáhanou nervovou soustavu jako instruktorka v autoškole. Miluje procházky lesem, šití a život tak vůbec :-)

Články autorky

Doporučujeme také následující články

Čtyři sexuální tváře ženy

aneb za co také vděčíme menstruačnímu cyklu

Každá zralá žena (a je jedno, jestli ještě má menstruační cyklus či již prožívá menopauzu nebo má po ní) má v sobě minimálně čtyři v průběhu měsíce střídající se silné sexuální energie, jež se každá projevuje jinými kvalitami. Toto je třeba si uvědomit, vstřebat a tzv. zažít, abychom my ženy mohly naplno rozkvést a využít svůj potenciál, a aby nám muži mohli dát to, co potřebujeme k oboustranné spokojenosti.

Sexuální pomůcky a sebepotěšení

Jaký máte na erotické pomůcky názor? Používáte je a jsou pro vás příjemnou součástí vašeho sexuálního života nebo je vnímáte jako určitou formu zvrácenosti? Názory a postoje se k erotickým pomůckám různí. V tomto článku se podíváme na to, jak se tyto pomůcky za poslední dobu proměnily, jaké si můžete vybrat a proč může být dobré je používat.

Sex během menstruace

Sex při menstruaci? Nikdy, je to nechutné, všechno mě bolí, partner by to nechtěl, není to hygienické, doktoři to zakazují… Sex se zavedeným menstruačním kalíškem? To nejde, není to možné, je to hrozná představa… Tak v pořádku, přiblížili jsme si situaci v diskuzích na facebooku a teď jak je to doopravdy. Samozřejmě že ano!