Co obnáší práce sexuological bodyworkerky? Co dělat, když v páru ochabla chuť na sex? A jak se dnešním rodičům daří mluvit s dětmi o sexualitě? Které informace dospívajícím chybí? Přečtěte si rozhovor s Markétou Zika Koppovou, terapeutkou a lektorkou v oblasti sexuality a intimních vztahů.
Kdy si utváříme vztah k vlastnímu tělu a jak to, že tolik z nás nemá vlastní tělo příliš v lásce?
Vztah k vlastnímu tělu si vytváříme už od narození a velmi záleží na tom, jak s tělem novorozence zachází všichni, kteří se ho dotýkají a kteří o něj pečují. Když je dotyk láskyplný a pečující, tak se dítě cítí ve svém těle dobře, v bezpečí a uvolněné. Postupně ovlivňuje vztah k tělu život v rodině, vzdělávací instituce, vrstevníci, média a sociální sítě. Největší proměnou prochází tělo v pubertě. V době dospívání prochází tělo velkou hormonální změnou a dospívající prožívají velké fyzické i psychické změny. Právě v tomto období se začínáme porovnávat a často jsme ke svému tělu kritičtí. Záleží na tom jestli zažíváme přijetí, respekt a bezpečí nebo jestli čelíme ponižování, zesměšňování, manipulaci nebo dokonce zneužívání.
Co obnáší Sexological bodywork a práce sexuological bodyworkerky? Je základem práce s vlastním tělem, jen pokud jde o lektora, nebo i pokud jde o klienta?
V rámci sexuologické práce s tělem používám různé techniky, které vedou klienty či klientky do prožitku. Na vysvětlenou, v praxi provázím klienty a klientky osobně nebo online a velkou část mé práce tvoří edukace v oblasti sexuality pro děti i dospělé.
Pomocí práce s dechem, hlasem, dotykem a pohybem se uvolňuje z těla napětí, které vzniklo na základě různých nepříjemných až traumatizujících událostí. Tímto způsobem je možné řešit potíže s přijetím vlastního těla, sníženou citlivost nebo necitlivost, bolestivost v jizvách a při pohlavním styku, neschopnost dosáhnout orgasmu, potíže spojené se závislostí na pornografii...
V naší společnosti se traduje jakási představa, že muži mají mít na sex chuť stále. Čím to, že tolik žen má doma muže v tomto směru nečinné a neiniciativní, jak to často slyším ve svém okolí?
Ve společnosti panuje mýtus, že muži mají chuť na sex vždy. V realitě se ukazuje, že muži nemají chuť na sex, když mají vysokou hladinu stresu, jsou příliš pracovně vytížení, žijí ve vysokém výkonu, jsou emočně zranění nebo čelí závislosti na pornografii a trpí znecitlivěním. Libido snižují i některé typy léků, nedostatek spánku, nadváha, nezdravý životní styl a psychické potíže. Dalším důvodem bývá nesoulad v partnerství, kdy má každý z partnerů jiné potřeby a představy. Důležitým klíčem k porozumění je bezpečný prostor, ve kterém muž vnímá, že je přijatá i jeho slabost. Změnu může přinést otevřená komunikace, sexuologická práce s tělem a cesta seberozvoje obou partnerů.
Co dělat, když se v páru sexuální energie vytratila do ztracena?
Myslím si, že to první je si vzájemně tuto skutečnost přiznat a přijmout. Ve chvíli, kdy spolu partneři dokážou o svých obtížích, potřebách a přáních komunikovat, cesta se vždy najde. V dnešní době máme různé možnosti jak si s tímto tématem poradit pomocí článků, knih, online programů, podcastů, kurzů pro partnery nebo v individuální praxi bodyworkerů.
Věnujete se i sexuální výchově v rámci projektu Zdravé dospívání. Žijeme ve zdánlivě otevřené době. Jsou dnešní rodiče opravdu otevření, nebo předávají dál štafetu tabu, rozpaků, popírání a nekomunikace, pokud jde o intimní témata?
Mezi rodiči dnešní doby jsou velké rozdíly. Někteří jsou uvězněni ve svých programech, které vznikly na základě zranění a jsou nevědomě svým dětem nezdravým vzorem. Vidím ale i rodiče, kteří jsou si vědomi toho, jak moc své děti svým chováním ovlivňují, a snaží se získávat informace a měnit svůj život tak, aby se žilo lépe jim i jejich dětem.
Býváte na základkách a středních školách překvapená tím, jaké informace dětem chybí v tom kterém věku?
Ano. Děti se učí o lidském těle až na druhém stupni základní anatomii, ale z učebnic, bez prožitku a bez souvislostí. Chybí jim ve škole informace o souhlasu, o tom jak si nastavit hranice, jak pečovat o své vztahy, jak si poradit s emocemi, jak se naučit respektu, jak se vyznat v tak velkém množství informací, jak se chránit v kyberprostoru atd. I mezi školami je velký rozdíl a vždy záleží na kvalitě osobnosti vyučujících.
Co byste radila rodičům, kteří prošvihli dobu, kdy byly děti přirozeně zvídavé a nestyděly se? Jak mohou předat to, co jim chtějí říct, když se zdá, že děti o to nestojí?
Nikdy není pozdě, když na to jdou rodiče s respektem, laskavostí a s ohledem k vývojové fázi dítěte. To nejdůležitější je budování důvěry. Dětem říkáme vždy pravdu a neodbydeme je větou "Na to jsi ještě malý", "Na to máš času dost". Rodiče by neměli čekat až přijde den D, kdy si sednou ke stolu a všechno si to poví. Sexuální výchovu by měli dávkovat od narození po malých dávkách a průběžně. V době vrcholící puberty už většina dětí se svými rodiči otázku sexuality řešit nechce. Děti se v období puberty uzavírají do sebe a je to tak v pořádku.
Dnes je na trhu dostatek literatury, kterou si rodiče mohou číst spolu s dětmi. Doporučenou literaturu najdete na www.zdravedospivani.eu
V rámci sexuologické práce s tělem poskytuje ve své praxi možnost rozvoje osobnosti v oblasti milostného života pro ženy, muže i páry. Ke zkvalitnění intimního života svých klientek a klientů využívá moderní přístup v podobě konzultací, výuky práce s tělem, efektivních sebeprožitkových technik a koučování domácí praxe.
- Je spoluzakladatelkou a lektorkou projektu Zdravé dospívání pro mateřské, základní a střední školy.
- Inspirituála.cz
Máma dvou kluků a panička psí holky Brusinky. Vystudovala bohemistiku na FF UK a živí se od těch dob češtinou, korekturami, psaním. Aby si odpočinula od sezení u počítače, usedá pravidelně do výcvikového vozidla a regeneruje svou rodičovstvím namáhanou nervovou soustavu jako instruktorka v autoškole. Miluje procházky lesem, šití a život tak vůbec 
Na Kalíšku pro vás píše a překládá články a těší ji, že i tím může podporovat ženy na jejich cestě za sebepoznáním, spokojeností, zdravím a lepším životem.
