Normalizace tématu: menstruace bez tabu

Proč je menstruace stále téma? 

Menstruace se dotýká těla, bolesti, krve a reprodukce – oblastí, které společnost dlouhodobě spojuje se studem, kontrolou a mlčením. Přestože jde o běžnou, každodenní biologickou zkušenost milionů žen, byla historicky vytlačena do soukromí a označena za něco „nevhodného“ pro veřejný prostor. Tento postoj se přenášel jazykem, výchovou i médii a vytvořil prostředí, ve kterém se o menstruaci mluvilo opatrně, nepřímo nebo vůbec. 

Tabu kolem menstruace nevzniklo náhodou. Po staletí bylo posilováno kulturními normami, náboženskými představami i genderovými rolemi, které spojovaly ženské tělo s nečistotou nebo slabostí. Mlčení se stalo nástrojem, jak menstruaci zneviditelnit – a tím i zkušenosti, potřeby a zdravotní problémy, které s ní souvisejí. Důsledky tohoto tabu přetrvávají dodnes: nedostatek informací, stud při vyhledávání pomoci i nerovnosti v přístupu ke zdraví a důstojným podmínkám. 

Co stojí za posunem v normalizaci menstruace 

Naštěstí časy se mění. V roce 2025 se o menstruaci začalo otevřeně mluvit, v reklamách na menstruační pomůcky se začala objevovat červená tekutina, stále více se mluví i o menopauze. Proč se tak děje právě teď? 

• Dlouhodobý tlak zdola konečně prorazil nahoru. Aktivismus, neziskové iniciativy a edukace, které roky fungovaly spíš na okraji, se teď dostaly do hlavního proudu. Téma menstruační chudoby, dostupnosti pomůcek nebo cyklického zdraví už nebylo „okrajové“, ale společensky relevantní. 

• Generační výměna ve veřejném prostoru. Mladší generace žen (a nejen žen) odmítají stud a mlčení jako normu. O menstruaci mluví otevřeně, věcně a bez potřeby se omlouvat – ať už na sociálních sítích, ve školách, nebo na pracovištích. Tento přístup začal určovat tón veřejné debaty. 

• Média změnila jazyk i optiku. Rok 2025 přinesl viditelný posun v tom, jak se o menstruaci mluví. Méně eufemismů, více reálných zkušeností, důraz na zdraví místo „nepohodlí“. Menstruace přestala být senzací a začala být tématem. 

• Únava z tabu. Možná nejdůležitější faktor: společnost je unavená z předstírání, že menstruace je něco, co se „neděje“. Rok 2025 ukázal, že otevřenost už není provokace, ale základní standard. 

Menstruační chudoba je stále aktuálním tématem 

Menstruační chudoba v roce 2025 zůstávala problémem jak ve světě, tak v České republice, přestože se o ní mluvilo více než kdy dřív. Globálně byla stále spojena s nedostupností menstruačních pomůcek, chudobou, konflikty a nerovným přístupem ke vzdělání a zdravotní péči. V řadě zemí se téma dostalo do veřejných politik – zejména skrze bezplatné pomůcky ve školách či humanitární programy – zároveň ale přetrvávaly výrazné regionální rozdíly a systémová řešení byla často nedostatečná. 

V Česku se menstruační chudoba definitivně přestala vnímat jako okrajové téma, ale praktické kroky za debatou často zaostávaly. Nejvíce byla viditelná role neziskových organizací, škol a jednotlivých obcí, které zajišťovaly pomůcky alespoň lokálně. Přesto zůstával přístup k menstruaci otázkou sociální nerovnosti a rodinné situace, nikoli automatickým standardem. Rok 2025 tak spíše než řešení přinesl jasné pojmenování problému a tlak na to, aby se v následujících letech stal součástí systémové politiky. 

Od ledna 2026 menstruační pomůcky ve školách 

Menstruační pomůcky zdarma ve školách se v roce 2025 ukázaly jako jeden z nejviditelnějších kroků k řešení menstruační chudoby. 

Ve světě už jsou bezplatné pomůcky na školách v řadě zemí považovány za základní standard, nikoli za výjimku. V roce 2017 Skotsko spustilo na toto téma pilotní program a od té doby najdeme pomůcky i v řadě dalších evropských zemí. Šlo o součást širších politik zaměřených na rovnost ve vzdělávání, prevenci absence a ochranu důstojnosti studentek.  

V České republice se první projekty na toto téma začaly objevovat právě v roce 2025. Pomůcky zdarma se objevovaly hlavně díky iniciativě neziskových organizací, jednotlivých škol nebo zřizovatelů, nikoli jako plošná státní politika. Přístup k nim se výrazně lišil podle regionu, typu školy i postoje vedení.  

Nakonec Ministerstvo zdravotnictví ČR v srpnu vydalo vyhlášku, že od ledna 2026 musí školská zařízení, kde se pohybují dívky starší 9 let, zajistit dostupnost menstruačních pomůcek zdarma. 

Klíčová role neziskových organizací 

Neziskové organizace hrají při detabuizaci menstruace zásadní a často iniciační roli – stejně jako tomu bylo v případě bezplatných menstruačních pomůcek. Byly u tématu dřív, než se stalo „přijatelným“, a držely ho i ve chvílích, kdy o něj instituce ani média neměla zájem. Zásadní roli u nás sehrála především organizace Sola pomáhá. 

Neziskové organizace otevírají téma tam, kde dlouho chyběl jazyk i odvaha. Neziskovky pojmenovávají menstruační chudobu, upozorňují na zdravotní i sociální dopady tabu a přinášejí reálné zkušenosti lidí, kteří menstruují. Dělají to srozumitelně, bez senzace a často v prostředích, kde je komunikace o menstruaci nejtěžší – ve školách, sociálně vyloučených komunitách nebo v rodinách ohrožených chudobou. 

Stručně řečeno: bez neziskových organizací by k detabuizaci menstruace pravděpodobně nedošlo – nebo by přišla výrazně později a bez skutečného obsahu. 

Menstruace napříč generacemi – pojďme mluvit o menopauze 

Dalším velkým tématem poslední doby je menopauza a perimenopauza. Toto téma se konečně dostává z prostředí individuálních zkušeností na veřejnou i institucionální úroveň jak ve světě, tak i částečně i v Česku – byť s různou intenzitou a dopadem. 

Výzkumy ukazují, že menopauza ovlivňuje miliony pracujících žen. Statistiky poukazují na diskriminaci, snížení kariérního růstu či absenci adekvátní podpory, což zvyšuje tlak na sofistikovanější systémovou reakci i v soukromém sektoru. Mezinárodní akce jako World Menopause Day (18. října) přispívají k větší informovanosti, otevřeným diskusím a podpoře žen ve středním věku, včetně doporučení pro životní styl a pracovní prostředí. 

Debata o menopauze v Česku také roste, ale stále zůstává okrajová ve srovnání s jinými zeměmi. Téma se objevovalo ve veřejných médiích a na odborných akcích – například na Konferenci o menopauze v Praze, kde lékaři, vědci a zdravotničtí specialisté otevřeně hovořili o symptomech, hormonech, perimenopauze a péči. 

Otevřené rozhovory a příběhy žen v médiích pomáhají bourat tabu – přispívají tak k širšímu vnímání menopauzy jako běžné životní etapy s reálnými dopady na zdraví, kariéru i každodenní fungování. Postupná integrace menopauzy do zdravotního a sociálního vzdělávání i veřejných kampaní může pomoci snížit stigma a přehodnotit menopauzu jako normální fázi života s reálnými potřebami. 

Menstruační volno nebo sick days? 

Některé firmy v posledních letech – a výrazněji právě kolem roku 2025 – zavedly tzv. menstruační volno jako reakci na otevřenější debatu o menstruačním zdraví a bolesti spojené s cyklem. Nejčastěji šlo o několik dní ročně nebo flexibilní možnost vzít si volno bez nutnosti lékařského potvrzení. Tento krok má symbolický i praktický rozměr: vysílá signál, že menstruace není slabost ani výmluva, ale legitimní zdravotní důvod, se kterým je možné v pracovním prostředí počítat. 

Ve Španělsku zákonný nárok na menstruační volno mohou ženy využívat už od roku 2023 a v Japonsku funguje tento benefit už od 40. let. U nás jako první nabízí možnost menstruačního volna marketingová agentura Ant z Plzně. 

V praxi se ale ukazuje, že možnost zůstat doma využívají jen nižší procenta žena. Kritici například upozorňují na riziko další stigmatizace – obavu, že lidé, kteří volno využijí, mohou být vnímáni jako méně výkonní nebo méně spolehliví. Řešením by tak mohlo být spíš zavedení více dnů zdravotního volna, tzv. sick days, kdy není nutné sdělovat konkrétní důvod, proč nám není dobře. 

Co máme očekávat dále? 

V následujících měsících a letech se snad můžeme těšit na ještě širší a otevřenější debatu o tématu menstruace. Tady je několik našich předpovědí – co myslíte, naplní se? 

• Menstruace přestává být „to, o čem se nemluví“. Otevřený jazyk, reálné zkušenosti a viditelnost v médiích i na sociálních sítích dělají z menstruace normální součást každodenní konverzace. 

• Pomůcky jako samozřejmost, ne výsada. Stále více budeme počítat s tím, že menstruační pomůcky budou dostupné tam, kde je ženy potřebují – ve školách, na pracovištích i ve veřejných institucích. Ne jako charita, ale jako základní standard důstojnosti. 

• Cyklické zdraví místo „přežít to“. Menstruaci přestáváme vnímat jen jako pár nepříjemných dní v měsíci. Do popředí se dostává práce s celým cyklem, pochopení jeho fází a větší respekt k tomu, že tělo nemá každý den stejný výkon. 

• Práce, která se přizpůsobuje lidem – ne naopak. Menstruační volno, flexibilní režim nebo možnost práce z domova nejsou trendem pro vyvolené, ale testem firemní kultury. Stále více budeme mluvit o tom, jak nastavit práci tak, aby počítala s reálnými potřebami našich těl. 

• Menstruace není jen pro „mladé holky“. Debata se rozšiřuje i o perimenopauzu a menopauzu, které byly dlouho ještě větším tabu. Ženské zdraví se konečně přestává dělit na „reprodukční“ a „to ostatní“. 

• Méně studu, víc informací. Edukace o menstruaci, bolesti, endometrióze nebo PMS už není jen doménou neziskovek nebo školní sexuální výchovy. A také se přestává týkat jen dívek. Naopak roste tlak na kvalitní, srozumitelné informace dostupné všem – bez zlehčování a bez bagatelizace.