Óda na kalíšek

Zdravím, ani nevím proč, jsem si tak nějak zavzpomínala na svou pubertu a dospívání s vložkami a tampony. Jak to tak bývá, matka mi toho moc nevysvětlila a já se ani neptala. Doma se o menstruaci nemluvilo krom ohlašovací věty "dostala jsem TO". U nás doma byly vždy k dispozici vložky a tampony. Matka do toho nikdy nechtěla moc investovat a já si ze studu nikdy neřekla o nic lepšího. Vložky jsme měly jen takové ty laciné Lidie, vysoké jak dětská plena. Tak nějak jsem si vzpomněla, jak se pořád řeší "komplikované" zavádění kalíšku, ale jaký to je boj nalepit správně vložku! Buď je moc vepředu, nebo moc vzadu a pak se vám pří chůzi hýbe a propouští, co nemá. To si pak člověk nelehne ani na břicho, protože v ten okamžik je prostě flek na tom, na čem a v čem zrovna ležíte. Nehledě na to, když vás ta vložka škrábe! To je prostě vrchol všeho.

U tampónů to nebylo o moc lepší. Buď byla špatná velikost a protékal nebo naopak vysušoval. A i samotné zavádění bylo dost nepříjemné. Nebo ještě lépe - nikdy se nenasosal úplně, pak začal vysušovat a protekl. Pamatuju si na "školení" při sexuální výchově, jak nám kladli na srdce, abychom hlavně nezapomněly stáhnout šňůrku před zavedením. A také, co máme dělat, kdybychom na to zapomněly nebo se čistě náhodou šňůrka utrhla.

Při hodinách této "sexuální" výchovy nám také vykládali, jak máme být v pohodě. Nevím, jak ostatní ženy, ale jak jsem měla být v pohodě, když vložky jsou pomalu jako pleny nebo stojí majlant. A když už byly nějaké lepší, měla jsem věčně mokro u zadku. Pořád jsem cítila, jak ze mě něco teče a neustále jsem měla potřebu se kontrolovat, jestli se mi někde neudělal flek. Běhala jsem na záchod a zažívala celkově velký stres. Bylo jedno, jestli jsem použila tampon nebo vložku, stres byl pro mne stejný.

Časem jsem si začala kupovat Tampaxy, protože byly rychle zavedené a člověk do sebe nemusel sahat v bojových podmínkách, když nebyla šance si umýt ruce. Tyhle dny, kdy jsem byla jako na trní, byly opravdu peklo! A to nezmiňuju ten nepořádek, který z těch vatových „udělátek“ je. Pořád hledáte způsob, do čeho je zabalit, kde to vyhodit, aby vás při tom nikdo neviděl a nedej bože, když ve vás kousek vaty z tampónu zůstane!

To že mají být ty dny klidu a pohody? To jako vážně? To si máme jít i zasportovat??! Dlouhou dobu jsem si myslela, že to jsou hormony, které způsobují podrážděnost žen. Omyl sestry! Tyhle vatové udělátka jsou příčinou.

^{Fotografie od Spirit-Fire licencovaná pod CC BY 2.0.}

Kalíšek používám tak tři a půl roku. Měla jsem štěstí, protože mi sedl hned první kalíšek, který jsem si koupila. Neprotéká, nevysušuje, nikam se nehýbe a nemám pocit neustálého mokra! A hlavně manipulace s ním pro mě byla o dost jednodušší než s vložkou. Zatímco u kalíšku jsem se ho zavádět naučila hned napoprvé a naprosto v pohodě a vytahovat asi tak při třetím cyklu, nalepit správně vložku do gatěk jsem se nenaučila nikdy. Najednou NEVÍM o tom, že menstruuji, nic mě nebolí, netlačí a dala jsem vale flekům na prostěradlech a oblečení! Nemusím se kontrolovat kvůli protečení.

Takhle si představuji klid a pohodu. Pořád se omílají dokola výhody kalíšku, které jsou zřejmé, ale když to dáte do kontrastu s vatovou realitou, výsledek je jasný a kalíšek vede na celé čáře. Alespoň u mě. Nikdy bych se nevrátila k vložkám ani k tampónům.

Vyčerpávající :D
Bára