Lilia Khousnoutdinová je maminkou tří dětí. Svého druhého syna porodila na začátku května a o své zkušenosti a praktické tipy se rozhodla ještě "za čerstva" podělit v sérii několika článků. Znalosti nečerpá pouze z osobní zkušenosti, ale sama je vystudovanou porodní dulou a lektorkou těhotenské jógy a má za sebou mnoho kurzů týkajících se přirozených porodů, hypnoporodů a práce s perinatálními traumaty.
Porodní poloha je jediným z klíčů k tomu, aby porod proběhl co nejsnadněji a nejpříjemněji. Bohužel v dnešní době jsme vystavovány dominantnímu vizuálu toho, že porod probíhá na zádech, což zdaleka není optimální porodní polohou. Podíváme se na to, jak to můžeme dělat lépe a jaké pomůcky nám můžou být podporou.
Podpůrné porodní polohy
Mezi podpůrné porodní polohy patří ty takzvaně aktivní (např. vertikální, případně v mírném předklonu). Detailní rozbor výhod lze dohledat například na webu evidencebasedbirth.com (v angličtině) anebo to krásně vysvětluje např. Janet Balaskas ve svých knihách. Primárně jde o využití gravitace a maximální podporu a spolupráci s fyziologií těla. Ne nadarmo v historických a archeologických záznamech vidíme převážně takové porodní polohy. Naopak vleže na zádech ("lithotomy position") je poměrně nová záležitost, která má vskutku obskurní původ. V 17. století byl francouzský král Ludvík XIV. posedlý tím, že viděl, jak se jeho děti rodí! (Více informací např. na www.nzherald.co.nz.)
Během porodu můžeme využít řadu různých pomůcek, klasicky například balon či pytel (bean bag / fatboy), o které se lze opřít. Samozřejmě je možné se opírat i o křeslo, postel, o manžela nebo o dulu sedící na židli. Důležité je, aby byla žena uvolněná a zároveň využívala podporu gravitace. Také je dobré se procházet, obzvlášť ve chvíli, kdy chceme porodní proces trochu urychlit. Během chůze se můžeme vždy zastavit a na chvíli spočinout v předklonu, opřené o zeď, o strom nebo i o vedle stojící doprovod.
Existují i další skvělé pomůcky jako například houpačka, lano, šátek, zkrátka cokoli pevného, čeho se žena může chytit ve chvíli, kdy cítí silné stahy, nebo se do toho může zavěsit, například v oblasti ramenou. Pocit odlehčení a zároveň možnost uzpůsobit si svou porodní polohu díky provazům nebo šátkům mohou být nesmírně nápomocné. Určitě bych nezanedbávala ani přístup k vodě, ať už ve formě vany, sprchy či bazénku. Já osobně preferuji vanu, protože tam mám možnost rychle regulovat teplotu a zároveň využívat sprchu do ruky. Pokud zvolíme vanu, musí být samozřejmě dostatečně velká, aby byla pohodlná například i v poloze na boku. Co se týká hloubky vody, doporučuje se 75 centimetrů, aby žena klečící na čtyřech byla celá pod vodou a bylo jí teplo. Pokud není možné vanu takto uzpůsobit, s velkou mírou pohodlí lze porodit i ve vaně obyčejné. Ať tak či onak, během porodu, obzvlášť v jeho pozdějších fázích, může teplá voda poskytnout velkou úlevu.
Před finální fází porodu má často žena touhu vystoupit z vody ven. Kontrast, který následně vznikne díky působení gravitace, může poté vypuzovací fázi značně urychlit. Ostatně toto byla i má poslední zkušenost. Za zmínku stojí určitě i poloha vleže. Ta je však vhodná ve chvíli, kdy jde opravdu o niterné přání rodičky, nikoli jen o stereotyp toho, že žena by při porodu měla ležet. Poloha na zádech je z mnoha důvodů velmi neoptimální a potenciálně může vést ke komplikacím. Zpravidla také bývá bolavější. Pokud tedy potřebuji spočinout, ideálně se položím na bok.
U polohy na všech čtyřech není gravitace tak silná. Je tedy ideální zvolit ji ve chvíli, kdy si žena potřebuje trochu odpočinout a odlehčit.
Mezi další vhodné polohy patří například i dřep nebo asymetrické polohy s jedním kolenem nahoru nebo dolů. Obzvlášť krásné jsou pochopitelně i různé variace porodních poloh, kde nás podporuje partner. Už během těhotenství tedy doporučuji různě experimentovat s pohyby tak, abychom důvěrné, láskyplné a pohodlné porodní polohy vytvářeli společně.
Na závěr je nutné zmínit, že žádná příručka by se neměla stávat dogmatem. Ve finále pro mě bude nejlepší porodní poloha ta, kterou zrovna během dané chvíle cítím jako ideální. Určitě je tedy pěkné studovat krásné ilustrace a s partnerem zkoušet co nejvíce možností. Nicméně během porodu samotného je třeba dopřát si maximální svobodu v tom, že v danou chvíli dělám přesně to, co zrovna cítím a nenechávám se omezovat žádnými představami nebo teoriemi o tom, co by se mělo. Mé tělo to ví v danou chvíli nejlíp.
Slovo kontrakce je dle mého názoru velmi zavádějící. Evokuje totiž zúžení či stažení. Během první doby porodní, což je ta nejdelší část, se však odehrává pravý opak. Děložní čípek se otevírá a expanduje, neboli se natahuje kolem hlavičky dítěte na těch dobře známých deset centimetrů, aneb „na kolik jste otevřená“ centimetrů. Pokud bychom tedy měli hledat nějaké vhodnější slovo, tak minimálně pro první dobu porodní by to mělo být slovo "expanze" nebo "roztahování se", nikoli kontrakce.
O kontrakcích se můžeme bavit až ve druhé době porodní, té kratší ke konci, kdy děloha začíná pomocí stahů vypuzovat dítě na svět.
Myslím si, že tato lingvistika je dost důležitá. Během první doby porodní je totiž klíčové, aby se žena uvolňovala vstříc stahům, které přichází jako vlny a jsou více či méně bolestivé. Ve chvíli, kdy se budu naopak stahovat, jdu proti tělu, čímž vytvářím větší napětí a pochopitelně i větší bolest. Je to jeden z příkladů, kdy podle mě hraje jazyk velkou roli v nepochopení i v tom, že nevíme, jak podpořit přirozený proces porodu. Možná je tedy na čase začít hledat nová slova. Napadá vás něco?
Chcete více informací?
Měla jsem velkou čest doprovázet desítky žen (i mužů) na cestě těhotenství a porodu. Dnes "provázím" virtuálně skrze online program předporodní přípravy na www.ecstaticmama.cz. 💗 Moje první a druhá kniha ("Ženské příběhy 1 a 2") se skládají zejména z příběhů těhotenství, porodu a mateřství. A kniha o rituálech - Novodobé ženské rituály - byla nejspíš první, která popisovala detailně v češtině, jak uspořádat předporodní a poporodní rituál. Přeložila jsem film Birth As We Know It, najdete jej s českými titulky pod názvem Porod, jak jej známe. Více informací o porodech se můžete dozvědět také z rozhovorů s odborníky - každý čtvrtek vychází nový na #mamamtalks.
Z českých webových stránek mohu doporučit stránky porodních asistentek UNIPA a festival Respekt k porodu.
Je máma třech děti, publicistka, historička a ceremoniářka. Před více jak 10 lety začala v Čechách pořádat semináře o přirozených porodech, kolekcí extravagantních šperků otevřela téma sebelásky a v posledních letech se věnuje také udržitelné módě a přechodovým rituálům. Podílela se na vzniku několika knih, nejznámější jsou Ženské příběhy a Novodobé ženské rituály. Podporuje řadu neziskových organizací, nyní skrz vlastní nadační fond Propolis. Je také vášnivou cestovatelkou, její oblíbenou zemí je Bhútán.
