Špeky nejsou hřích?

Ke sloganu totiž patřila samozřejmě také fotografie, na níž typicky štíhlé modelky jsou „oděny“ pouze do šperků.

Podívejte se na reklamu a pak hluboko do svých pocitů. Je vám ta fotka ukradená? Těší vás?
Vadí vám? A proč vám vadí? Protože máte pocit, že tohle je krása a že vy krásná nejste?

V rámci facebooku vydaly ženy, které za proti-kampaní stojí, prohlášení: „Na plakátech propagujících produkty firmy Klenoty Aurum je k vidění pět dívek oděných pouze do šperků. My se domníváme, že tato reklama, jak je v naší dnešní společnosti zvykem, je hloupá, bez nápadu, útočí na nejprimitivnější lidské pudy, ženy znevažuje, pro muže je otravná. O celkovém dopadu na dospívající dívky ani nemluvě.“

Převzato z fb skupiny Špeky nejsou hřích.

Vynechání jednoho písmenka, které rázem změní slogan, je sice vtipné, ale je opravdu trefné? Na facebooku proti-kampaně najdete fotky žen, které jsou již matkami a mají krásná těla. Ne sice jako modelky na zmíněné reklamní fotografii, ale rozhodně jsou přitažlivé. Vyjadřují se u toho o svých špekách a o tom, jak je přijímají. Jenže problém je v definici slova špek a v tom, že ony žádné špeky vlastně nemají. Co říká wikipedie? „Špek je tuk z obézního respektive tlustého člověka - přeneseně pak i pejorativní označení obézního jedince („špekoun“).“ Být tlustý nebo obézní je nebo není hřích? Pro jednoduchost zase použijeme wikipedii: „Obezita je stav, ve kterém přirozená energetická rezerva savce (např. člověka), která je uložena v tukové tkáni, stoupla nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví.“ A poškozování vlastního těla, svého zdraví, tedy podle mě hříchem je!

Která z nás je normální a která je příliš štíhlá nebo naopak tlustá?

Samozřejmě můžeme namítnout, že ten slogan je nadsázka a upozorňuje pouze na společenský problém, kdy ideální obraz ženy způsobuje reálným ženám psychické problémy. Jenže psychické problémy žen nejsou způsobeny tím, že se podívají na fotky, ale tím, že je nikdo nenaučil lásce k vlastnímu tělu a k sobě samé. Proti-kampaň vlastně říká, buďte hrdé na své špeky a možná je za tím skryto i ono mějte se rády. Ale nebylo by lepší vynaložit energii na to, aby si ženy uvědomily, že důležité je zdravé tělo, místo aby byly hrdé na svou obezitu? Je to jen další extrém. Vychrtlé modelky jsou prezentovány jako krásně štíhlé a křivky průměrného ženského těla jsou označeny za špeky, které nejsou hřích.

Matky, dcery, ženy a láska k tělu

Spokojené a zdravé ženy z nás ale neudělá výměna fotek v časopisech. Spokojenost vychází zevnitř a o zdraví je nutné pečovat. Nemám teď žádnou chytrou radu pro dospělé ženy, které nejsou spokojené se svým tělem. Ale mám radu pro matky. Nepřipravujte své dcery na to, aby dopadly stejně jako mnoho z nás – s touhou (ať už přiznanou nebo skrytou) být jako ty ženy na plakátech a s obavou svléknout se před mužem nebo i stát nahá a spokojená před zrcadlem. Zamyslete se, co svým dcerám říkáte!

• Máš stejně hrozné vlasy jako já. Nebo samozřejmě cokoliv jiného s čím je sama matka nespokojená a dcera to náhodou podědila.
• Ta moje holka má ale hrozné … Doplňte si cokoliv, co matka říká kamarádce při tom, když její dcera sedí vedle ní.
• Ježiš to je ale velké břicho! Aby ti to nezůstalo! … Hahaha, legrace pro dospělé, ale pro dítě informace o jeho nevyhovujícím tělu. Téměř všechna batolata a malé holčičky mají minimálně po jídle velká bříška.
• Nesahej si na pipinku, fuj je to! – a v mnoha jiných variantách výuka toho, že to co máme mezi nohama, je něco špatného.
• A každodenní líčení – co tím dceři říkáme? Nejsem dost hezká, musím si krásu domalovat.

Když přijmeme svá těla taková, jaká jsou a přijmeme i odpovědnost za své zdraví, pak věřím, že nás fotky na plakátech nechají úplně v klidu. Reklama funguje tak, že ukáže ženu, které ostatním ženám bude připadat krásná. Řeknou si: „koupím-li si to, co má ona žena v reklamě, pak budu také tak krásná“. Na ženy, které budou vědět, že krásné jsou nehledě na jakoukoliv věc, nebudou tyto reklamy fungovat. A nebude třeba bojovnic proti reklamám.