Co nám sděluje bolestivá menstruace z hlediska psychosomatiky

Potíže s bolestivou menstruací trápí čas od času mnohé z nás. A někdy zjišťujeme, že ať jsme zkoušely celou škálu možností jak to napravit, bolest přetrvává. Je tedy užitečné vědět i to, co stojí za bolestivou menstruací na úrovni hlubokých příčin nemocí, kterými se zabývá právě psychosomatika.

Pojďme si nastínit základní témata, která stojí za bolestmi při menstruaci nebo před ní:

Jaký je můj POSTOJ K SOBĚ SAMÉ JAKO K ŽENĚ?

Každá máme jiný životní příběh a jiná témata, s kterými se máme ve svých životech vyrovnat.
Téma ženství se nám tedy může prezentovat v různých rovinách. Zkus si navnímat, jak prožíváš to, že jsi ženou? Je to pro tebe dar? Potěšení? Radost? … Nebo naopak nevýhoda? Nespravedlnost? Křivda? Nekonečný smutek? Ponížení?

ŽENSKÁ RODOVÁ LINIE a vliv vzorů z rodiny

U tématu bolestivé menstruace se velmi často setkáváme se zděděnými vzorci chování.

Naše prababičky, babičky a často i maminky vyrůstaly a žily velmi pravděpodobně v prostředí, které nebylo ženám příliš nakloněné. Být ženou nebylo "výhodné". Byla to často podřadná role, ve vztahu k mužům ne-plnohodnotná. Obnášela mnoho povinností a zodpovědností. Často zodpovědností za věci, které daná žena nebyla schopna vůbec ovlivnit. A když jsme zodpovědné za něco, co není v naší moci, pak je nevyhnutelné že selžeme. Proto je tu mnoho hlubokých témat selhání a pocitů viny.

 „FUJ“ POCIT

Můžeme si v sobě také nést téma "špinavosti", pocitu viny, odporu. S tím souvisí téma studu, ne-dokonalosti… Téma, že je se mnou něco automaticky špatně. Už jen proto, že jsem žena a že tohle musím žít. Objevuje se tu téma odmítání.

NEPROJEVENÝ HNĚV

Někdy je načase nechat všechno plavat. Často v sobě nosíme a pěstujeme pocit hněvu nebo vzteku ze situace, která už je dávno minulostí. To se může projevit větší nebo menší bolestí vaječníků před menstruací nebo při ní. Vyzývá nás to tedy k prozkoumání situací, u kterých pořád ještě lpíme na tom, že jsme byly něčí obětí, že nám někdo ublížil. Už zapomeň na pomstu, byť by byla sebespravedlivější. Prožij si naposledy tu bolest, zklamání a hněv až do poslední kapky a pak ji nech jednou provždy odejít. Propusť a odpusť.

POTLAČENÍ SEBE SAMA

Často se věnujeme věcem, které děláme pro druhé, ale přitom nás nenaplňují. Je to opět určitá zažitá představa, že jako ženy se máme obětovat pro druhé a potlačit své vlastní radosti a zájmy.

Když se pustíš naplno do věcí, které ti dělají radost, začne proudit i tvoje životní energie úplně jinak a spousta věcí se tím urovná.
Co sis vždycky přála dělat? V čem se vidíš? Kde jsi ve svém živlu?

Příběh z praxe

V mojí praxi jsem téma bolestivé menstruace pomáhala zpracovávat Jitce. Jitka byla v té době úspěšnou manažerkou, která byla zvyklá „jet na výkon“. Trápily ji silné bolesti v podbřišku, které začínaly 4-6 dnů před začátkem menstruace a ustoupily teprve po jejím skončení. Byla to tedy vždy skoro polovina měsíce, kterou Jitka prožívala v bolestech.

Řešily jsme nejprve stres a prostředí v práci, které bylo z Jitčina pohledu založené na velké soutěživosti a tlaku na výkon. Jitka byla jedinou ženou ve firmě v manažerské pozici a byla na to náležitě hrdá. Pro to, aby si udržela svou prestiž ženy, která zvládne vše stejně dobře jako její kolegové, pracovala často přesčas a potýkala se s věcmi, které jí způsobovaly neustálý stres.

Nejdřív jsme začaly pracovat s technikami pro uvolnění během dne, s technikami, které jí navodí úlevu a odbourání stresu, pokud je to potřeba. Při dalších sezeních jsme šly společně do větší hloubky. Do témat dětství, problematiky srovnávání se s ostatními, s tématem ženství jako takového. Jitka mi během sezení postupně odkrývala svůj příběh. Náročnou práci si vybrala, protože získat pozici v této konkrétní firmě bylo velmi náročné. Chtěla tak dokázat, že na to má. Komu to chtěla dokázat?

Nejdřív uvedla, že svému manželovi, který je také úspěšným manažerem a vedle kterého si připadala chvílemi nedostatečně. Jdeme do větší hloubky této nedostatečnosti: Co je za tímhle pocitem? Kdy se ještě v jejím životě objevil? Dostáváme se do období dospívání, kdy nebyla přijata na školu, kam si přála jít. Na celý rok tehdy „odpadla“ a první ročník na jiné škole docela i bojkotovala. Vnímala nepřijetí na školu nejen jako křivdu, ale hlavně jako svoje velké selhání. Z čeho pramení ten pocit selhání? Vůči komu nebo čemu selhala? Dostáváme se k tématu rodičů, kteří na ni kladli velké nároky. Nebyl jediný den, kdy by nechodila do kroužků, ať už sportovních, nebo uměleckých. Některé ji bavily, některé méně. Ve všech ale chtěla být nejlepší a těžce nesla, když se to nedařilo. Dostáváme se k tomu, co se dělo, když se jí v kroužcích nebo ve škole nedařilo. Rodiče k ní potom zaujímali velmi kritický postoj. Od otce často slyšela věty typu: „Stojí nás to spoustu peněz a ty to promarníš“, „Jak to, že se víc nesnažíš, je to snad tak těžké?“ atd.

Dotkly jsme se také bolavých rodinných témat, příběhu babičky, která byla velmi ponižovaná svým manželem a následně i svými syny. Maminka Jitky žila v přesvědčení, že je potřeba se v rodině úplně přizpůsobit muži a hlavně „podávat výkony“. Být připravená kdykoli cokoli řešit, hasit, zachraňovat, držet pohromadě, jen aby manžel byl spokojený. V jejím postoji bylo silné přesvědčení, že spokojenost si člověk (žena) musí doslova „vydřít“.

S Jitkou jsme postupně šly krok za krokem pochopením a zpracováním těchto témat. Absolvovala se mnou také znovuoslavení své první menstruace, protože to byla další tíživá vzpomínka, na kterou jsme narazily a kterou bylo potřeba doslova přepsat. Menstruační bolesti se na začátku naší spolupráce nejdřív výrazně zlepšily, pak došlo na cca 2 měsíce k mírnější recidivě, ale po této době už zcela zmizely. Jitka během této cesty přehodnotila svůj vztah k momentální práci a objevila způsoby, jak ji může vykonávat jinak, zjednodušeně řečeno – jako žena, s plným vědomím svých darů.

Jak z bolestí ven svépomocí?

Můžeme začít tím, že zapátráme, zda najdeme někde v sobě některé z výše uvedených přesvědčení, vzorců chování nebo uvažování.
Naším úkolem je, pokud se chceme dostat do větší pohody při menstruaci, NAJÍT A ZPRACOVAT hluboká vnitřní zranění. Vnímej výše uvedená témata u sebe sama a prozkoumávej svůj životní postoj k ženství a všem jeho projevům. Všímej si i toho, jak se chovají ženy ve tvém okolí. Jak vnímají své ženství, jak prožívají menstruaci. Jak na to reaguješ ty v porovnání s nimi? (U ostatních někdy totiž lépe vidíme to, co u sebe přehlížíme). Jak menstruaci prožívala tvoje maminka? Jak o ní mluvila? Jaké bylo tvoje uvedení do světa dospělých žen s první menstruací? Tady všude mohou být klíče k tvojí dnešní bolesti při menstruaci.

Prozkoumej zraňující situace (které souvisejí s ženstvím, rolí ženy, ale i s menstruací jako takovou) ve své minulosti a následně si udělej chvilku pro sebe. Ponoř se znovu do pocitů, které jsi tehdy měla. Pak si v duchu „promluv“ s lidmi, kteří se na téhle bolestivé situaci podíleli, a řekni jim, co jsi cítila, jak tě zranili. Projev všechny emoce, které jsi tehdy možná projevit nemohla. Následně vydechni, několikrát si udělej hluboký nádech a výdech a odpusť všem zúčastněným. Odpusť i sobě… tu bolest, kterou jsi způsobila svému tělu… A následně propusť celou situaci a nech ji už jednou provždy plavat.

Někdy to nejde najednou a musíme se k jedné situaci víckrát vrátit. Ale jednoho dne se to povede a ten pocit odlehčení a úlevy stojí za to!