Koupání během menstruace je dnes díky moderním pomůckám běžnou součástí léta. Voda ale ovlivňuje jejich fungování více, než se může zdát. Jak reagují menstruační kalíšky, disky, tampony, mořské houby nebo menstruační plavky na chlor, sůl a hydrostatický tlak? A co se při tom děje s vaginálním mikrobiomem? Podívejme se na to z pohledu fyziky, hygieny i ženského zdraví.
Léto a menstruace nemusí být důvodem vzdát se koupání, plavání ani vodních sportů. Mnoho žen však zajímá, co se vlastně děje uvnitř pochvy ve chvíli, kdy vstoupí do bazénu, moře nebo jezera s menstruační pomůckou. Vliv vody totiž není jen otázkou komfortu nebo případného protečení. Roli hraje také hydrostatický tlak, pohyb pánevního dna, nasákavost použitých materiálů a v neposlední řadě i vaginální mikrobiom.
Různé menstruační pomůcky reagují na vodní prostředí odlišně. Zatímco některé fungují jako bariéra, jiné kapaliny aktivně absorbují. Právě tento rozdíl významně ovlivňuje jejich chování během koupání i následný dopad na poševní prostředí.
Nasákavost versus bariéra: Dva zcela odlišné principy
Menstruační pomůcky lze zjednodušeně rozdělit do dvou skupin. První tvoří pomůcky fungující jako mechanická bariéra. Patří sem menstruační kalíšky a menstruační disky. Jejich úkolem není tekutinu nasávat, ale zachytit ji uvnitř nádobky nebo prostoru vytvořeného konstrukcí pomůcky.
Druhou skupinu představují pomůcky založené na absorpci. Sem spadají klasické tampony a mořské houby. Ty fungují podobně jako houba nebo knot – absorbují tekutinu, která se dostane do jejich kontaktu.
V běžném prostředí tento rozdíl nemusí být příliš patrný. Ve vodě však začíná hrát zásadní roli.
Proč kalíšek ve vodě někdy „proteče“
Menstruační kalíšek bývá často prezentován jako dokonale uzavřený systém. Ve skutečnosti ale nefunguje na principu absolutního podtlaku. Těsnění vzniká kombinací správného rozvinutí kalíšku, jeho přilnutí ke stěnám pochvy a anatomických poměrů konkrétní ženy.
Při plavání navíc dochází k intenzivní práci svalů pánevního dna. Typické je to například při kraulu, prsou, skocích do vody nebo při aktivním pohybu ve vlnách. Svaly se opakovaně stahují a uvolňují, což může krátkodobě změnit polohu kalíšku nebo narušit jeho těsnění.
Současně působí hydrostatický tlak okolní vody. Ten sice není dostatečný k tomu, aby kalíšek výrazně deformoval, ale v kombinaci s pohybem těla může umožnit proniknutí malého množství bazénové nebo mořské vody dovnitř kalíšku.
Nejde o známku špatného používání ani o výrobní vadu. Je to přirozený důsledek dynamického prostředí, ve kterém se tělo během plavání nachází.
Právě proto je vhodné po koupání kalíšek vyjmout, obsah vylít a pomůcku opláchnout čistou vodou. Tím se odstraní případná voda, která se během pobytu ve vodě dostala dovnitř.
Menstruační disk reaguje trochu jinak
Menstruační disk využívá odlišný mechanismus než kalíšek. Neutěsňuje poševní stěny po celém obvodu, ale opírá se o anatomické struktury v horní části pochvy.
Díky tomu bývá méně závislý na vytvoření těsnění a některé ženy jej při sportu nebo plavání vnímají jako stabilnější. Ani disk však nepředstavuje zcela izolovaný systém a po delším pobytu ve vodě je vhodné dodržovat stejná hygienická pravidla jako u kalíšku.
Menstruační plavky nové generace
V posledních letech prošly menstruační plavky výrazným technologickým vývojem. Moderní modely využívají několik vrstev materiálů s rozdílnými vlastnostmi.
Vnitřní vrstva odvádí tekutinu od pokožky. Následuje savé jádro, které zachytává menstruační krev, a vnější ochranná vrstva omezuje pronikání tekutin mezi jednotlivými vrstvami materiálu.
Významnou roli zde hrají hydrofobní membrány, tedy materiály odpuzující vodu. Jejich úkolem není vytvořit absolutně vodotěsnou bariéru, ale minimalizovat množství vody, které se dostane k savému jádru.
Díky tomu mohou moderní menstruační plavky pojmout objem odpovídající několika tamponům, aniž by docházelo k výraznému prosakování. Přesná kapacita se však liší podle konkrétního výrobce a modelu.
Pro ženy s lehkou až středně silnou menstruací mohou být plavky samostatným řešením. Při velmi silném krvácení bývají často používány jako doplňková ochrana ke kalíšku nebo disku.
Tampon a mořská houba jako „chemická kotva“
Tampon i mořská houba fungují na absorpčním principu. Pokud je žena ve vodě, pomůcka neabsorbuje pouze menstruační krev, ale také část okolní vody.
Bazénová voda obsahuje dezinfekční látky, nejčastěji chlorové sloučeniny. Mořská voda zase vysoké koncentrace soli. Nasáknutý tampon nebo houba tak mohou po určitou dobu držet tyto látky v přímém kontaktu se sliznicí.
Výsledkem může být vysušení poševního prostředí nebo změna jeho přirozených podmínek. Vaginální mikrobiom je přitom velmi citlivý ekosystém tvořený převážně laktobacily, tedy bakteriemi, které pomáhají udržovat kyselé pH a chrání před přemnožením nežádoucích mikroorganismů.
Jednorázové koupání obvykle nepředstavuje problém. Opakované dlouhé pobyty ve vodě, časté používání nasáklého tamponu nebo dlouhé ponechání houby však mohou přispět k podráždění sliznice a narušení přirozené mikrobiální rovnováhy.
Z hygienického hlediska je proto vhodné tampon nebo mořskou houbu po koupání co nejdříve vyměnit za suchou pomůcku.
Co se děje s vaginálním mikrobiomem po dni u vody
Vaginální mikrobiom je ovlivňován řadou faktorů. Patří mezi ně hormony, sexuální aktivita, antibiotika, hygiena i prostředí, kterému je sliznice vystavena.
Celodenní pobyt v bazénu nebo moři, mokré plavky a opakovaný kontakt se slanou či chlorovanou vodou mohou u citlivějších žen vyvolat pocit diskomfortu, pálení nebo zvýšené podráždění.
Důležitou součástí prevence je převléknout se po koupání do suchého oblečení, neponechávat mokré plavky na těle zbytečně dlouho a věnovat pozornost běžné intimní hygieně.
Ženy, které trpí opakovanými vaginálními infekcemi nebo často pociťují narušení mikrobiální rovnováhy po koupání, mohou po konzultaci s odborníkem zvážit také použití laktobacilových přípravků určených k podpoře vaginální mikroflóry.
Pobyt ve vodě během menstruace je dnes díky moderním pomůckám pohodlnější než kdy dříve. Každá technologie však funguje jiným způsobem. Kalíšky a disky vytvářejí mechanickou bariéru, zatímco tampony a mořské houby absorbují tekutiny z okolí. Menstruační plavky zase využívají sofistikované vrstvy materiálů, které kombinují savost a ochranu proti pronikání vody.
Pochopení toho, jak jednotlivé pomůcky reagují na hydrostatický tlak, pohyb a kontakt s chlorovanou nebo slanou vodou, pomáhá nejen předcházet nečekaným komplikacím, ale také lépe chránit přirozené prostředí pochvy a její mikrobiom.
Mnoho článků na tomto blogu vzniká spoluprací několika žen. Také otázky pro rozhovory připravujeme společně. Z toho důvodu vznikl tento "profil". Možná právě pod ním najdete ty nejzajímavější články, protože když ženy spolupracují, vznikají ty nejlepší věci!
