Ekologické praní

Konvenční prací prostředky

Běžné prací prostředky v sobě obsahují mnoho složek: syntetické prací látky, chemické směsi ropných látek a enzymů, změkčovače vody, optické rozjasňovače, syntetické vůně a případně ještě aviváž. Hezky působení aviváže shrnula v Pravém domácím časopise Nataša Foltánová z firmy Tierra Verde: „Aviváž obalí vlákna látky, která jsou zanesená a ztvrdlá nevymáchanými pracími přípravky, další vrstvou chemie, aby se nám naše oblečení zdálo hebké a nadýchané.“ Když si představíme celou tuto směsici látek, kterou na sobě máme, není se čemu divit, že se stále vzrůstá výskyt různých kožních alergií a onemocnění.

Proč volit „alternativu“? Kvůli našemu zdraví, kvůli zdraví planety a celkovému vlivu na životní prostředí.
^{Fotografie od Hartwig HKD licencovaná pod CC BY 2.0.}

Složení pracího prostředku

Prací prostředek musí obsahovat tři základní složky, aby mohl správně fungovat.

1. složka, je ta, která rozpouští nečistoty. Touto složkou jsou tenzidy (rovněž se můžeme setkat s označením saponáty). Tenzidy mohou být vyráběny z přírodních olejů a tuků, avšak také z ropných surovin, uhlí a zemního plynu. Podle toho se liší jejich odbouratelnost v přírodě a celkový vliv na životní prostředí a také vliv na naši pokožku.

Zajímavost: věděli jste, že existují rostliny, které v sobě přirozeně obsahují větší množství těchto látek? Je to například mydlice lékařská či mýdlové ořechy.

2. složka pracího prášku zabraňuje tomu, aby se špína z oblečení, která se uvolnila do vody, znovu usazovala na oblečení. Jedná se o komplexotvorná činidla, která „vychytávají“ ionty minerálů a kovů z vody. Známým komplexotvorným činidlem jsou například fosfáty, které jsou nyní již v pracích prostředcích zakázané. Fosfáty mají totiž neblahý vliv na životní prostředí. Když se dostanou do vody, způsobí přemnožení sinic, následkem čehož ubývá ve vodě kyslík a hynou ryby. Proto se zakázané fosfáty nahradily jinou látkou a to fosfonáty. Bohužel i ty mají negativní vliv na přírodu. Existuje ovšem alternativa a tou jsou polykarboxyláty. Ty neškodí vodnímu prostředí ani lidskému zdraví.

3. složkou jsou bělící látky, které se „perou“ se skvrnami. Mezi bělící látky patří peroxidová činidla (perboritany), ty mají ovšem neblahý vliv na přírodu. Druhá možnost jsou peruhličitany (perkarbonáty), které neohrožují životní prostředí a v přírodě se velmi rychle rozkládají.

V klasických pracích prostředcích se nacházejí ještě další látky, zmínit můžeme například vůně a parfemace. Ty bohužel často způsobují různé kožní alergie (nejčastěji u lidí s citlivější kůží či u dětí). A také optické zjasňovače, které, jak už jejich název napovídá, opticky barvy oblečení rozjasní. I tyto látky mohou být pro naši pokožku dráždivé.

Mezi ekologické prací prostředky patří například německá značka Ulrich či česká Yellow & Blue.

Začátky nemusí být růžové...

...ani zářivě bílé. Pokud jsme zvyklí prát v konvenčních prostředcích, může být přechod k ekologičtějším prostředkům zpočátku trochu náročný. Známe-li ale ty správné postupy a máme v rukávu dobré triky a fígle, brzy bude vše lepší.

Problém často nastane v tom, že se lidé nadchnou pro eko-praní, zakoupí eko prací prostředek, použijí ho stejně jako konvenční prací prostředek a očekávají stejný nebo dokonce lepší výsledek. Takto to ale bohužel nefunguje. Žádný prací gel není tak zázračný, že by za jedno vyprání zvládl odstranit z prádla praného v konvenčních pracích prostředcích všechnu chemii. Takže dojde k částečnému odstranění a prádlo najednou není ani bílé ani měkké...

Je dobré si dopředu rozmyslet co očekáváte. Pokud je pro vás nejdůležitější mít vše rychle vyřešené - vyprané, provoněné a měkké, pak eko praní nebude pro vás to pravé. Na začátku to totiž bude chtít větší dávku trpělivosti a odhodlání. Pokud vám ale záleží na ekologii a také na vašem zdraví nebo pokud vy či vaše děti již bojujete s kožními problémy, určitě přechod na ekopraní zvládnete. Na začátku je potřeba vyčistit od zbytečné chemie pračku i prádlo. Automatická pračka má velmi mnoho skrytých a těžko přístupných míst, ve kterých se při každém praní usazuje nejen vodní kámen, ale i zbytky pracího prášku, aviváže a také mastnota z prádla. Jednoduché vyčištění je například pomocí octa a jedlé sody. Do přihrádky na prací prášek nasypte půl hrnku sody, oddíl pro máchání naplňte octem. Dva šálky ho pak můžete nalít i přímo do bubnu. Nastavte nejvyšší teplotu a nejdelší prací cyklus. Pračku spusťte naprázdno. Ještě než prací cyklus přejde do fáze máchání, přerušte jej a nechte pračku v pohotovostním režimu, aniž byste vypouštěli vodu (nejlépe celou noc). Pak ji znovu spusťte a cyklus nechte doběhnout. Podrobněji o čištění pračky pojednává článek Jak vyčistit pračku od nečistot a zápachu?.

Při kupování nových eko přípravků na praní doporučujeme věnovat se návodu, který je na nich napsaný. Zjistíte tak, že například při praní bílého prádla se doporučuje k eko prášku či gelu přidávat bělidlo (to nahrazuje výše zmiňované optické zjasňovače v běžných prášcích). Podobné je to se skvrnami a jejich odstraňováním, nebo s používáním aviváží. Ale o tom už v článku Tipy a triky při ekologickém praní.

Zdroje: ekoalchymie.cz, cs.wikipedia.org, seriál o Ekopraní, který vycházel v Pravém domácím časopise, autorkou článků je Nataša Foltánová z firmy Tierra Verde.