Jaro - to je radost, veselí, slunce a více tepla. Zpěv ptáků nám oznamuje, že je na čase vylézt ze svých ulit a těšit se z nadcházejícího období. Na ulicích potkáváme čím dál tím více šťastnějších tváří. Slunce a teplo jsou léčiteli na spoustu našich neduhů. Bohyně Vesna, archetyp staroslovanské bohyně, nás inspiruje k pohybu venku a oslavě vítězství světla nad tmou.
Kam nechodí slunce, tam musí lékař, říká staré české přísloví a my mu dáváme za pravdu. Vždyť na podzim a v zimě tolik lidí trpí psychickými potížemi a na jaře, po prvních jarních paprscích, jako mávnutím kouzelného proutku, tyto trápení ustávají. (Věděli jste například, že pomocí světla se léčí také nepravidelná menstruace?) Nechme naše srdce zaplanout a taky se usmívejme.
Překrásné čelenky, které vás snadno promění v bohyni, vyrabí vagabondlady.
Po zimním období můžeme pustit nový jarní vítr do našeho života, můžeme provětrat nejen šatní skříně, ale také své tělo. Pokud jste přes zimní období spíše odpočívali, nyní je skvělá příležitost začít se pořádně hýbat a dopřát si také nějaký detox. Na internetu naleznete mnoho různých návodů. Můžete například ze svého jídelníčku na chvíli vypustit maso, ne nadarmo si naši předkové před Velikonocemi „maso-půst“ také dopřávali.
„...Všichni známe jarní nádivku s kopřivami, salát z lístků pampelišek. Stále populárnější je medvědí česnek, méně známé jsou bršlice a popenec, všechny mladé lístky z těchto bylinek nám dodávají první dávku jarní energie a obohatí náš jídelníček. Jíst můžeme i první květy a nabrat jejich sílu a krásu. Sedmikráska je pro rituál krásy předurčená, pampeliška v nás evokuje slunce a violka vonná svou vůní láká k ochutnání jara.“
Tanita z hudebního projektu Vesna ztělesňující bohyni jara Vesnu, autorka šatů je Kamila Vodochodská.
(Zdena Živa, časopis Nový Fénix, Vesna – vítání jara 03/2017)
Bohyně jara
Tento velký proces a vše, co se během tohoto období děje, naši předkové připisovali bohyni jara, bohyni, která vládne ohni, Vesně. Je to oheň, který probouzí celou přírodu k životu. Stromy se začínají zelenat, vše začíná znovu růst a je čím dál větší teplo. Tento oheň, můžeme vnímat i jako náš vnitřní oheň, který je nutný k projevení kreativity. Nejdříve nosíme nějaký nápad v hlavě, je to pouze myšlenka - jiskřička, až se pro danou věc nadchneme, doslova zapálíme a nápady začínáme i zhmotňovat. To celé je ale proces, jak pro rostliny, tak pro nás pro lidi. Rostlina potřebuje pod zemí nasbírat dostatek sil, než vykoukne ven a my lidé zase potřebujeme nasbírat dostatek odvahy a také síly, než něco vytvoříme.
Jsem Vesna, bohyně jara, můžu ti pomoci znovu zapálit tvůj vnitřní oheň.
Pro co hoříš? Jsem tvá kreativita a studnice nápadů.
Můj oheň a nadšení probouzí celou přírodu znovu k životu.
U nás tuto bohyni jara, plodnosti a ohně nazýváme Vesnou, ale v jiných kulturách má jiné jména a označení. Například bohyně plodnosti Artha, Ostara nebo Eostre, tedy Easter, což je anglický název pro Velikonoce. Od stejné bohyně máme také označení pro ženský pohlavní hormon estrogen. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a neděle zmrtvýchvstání páně, se u nás slaví první neděli po úplňku po jarní rovnodennosti. Můžeme zde vidět krásnou návaznost křesťanství na starší svátek: zatímco křesťané slaví zmrtvýchvstání, pohané slavili procitnutí ze zimního spánku. Pokud bychom šli ale ještě hlouběji, zjistili bychom, že barvení vajíček na červeno má možná kořeny ve starověkém Egyptě. Vejce bylo zárodkem nového života, symbolem plodnosti a kreativity a červená barva byla spojována s krví a životem. Červená vejce jako součást pohřebních rituálů mohla symbolizovat obnovení života po smrti.
Toto, ale není jediná společná symbolika. Bohyně jara byla vnímána jako bohyně ohně a i nyní hraje v období Velikonoc oheň svou velkou roli. Během velikonoční bohoslužby se zapaluje oheň, který symbolizuje vítězství Ježíše nad temnotou a smrtí, stejně jako pohané oslavovali vítězství bohyně jara nad tmou. Pokud bychom si chtěli bohyni jara, Vesnu, představit jako ženu, byla by to dívka, které je zhruba 20 let a s velkým vnitřním ohněm zkoumá a sbírá odvahu jít do všeho naplno. K popisu nám hezky může posloužit jiné zvíře, které je s tímto obdobím již tak dlouho spjato – zajíc. Když se podíváte na způsob běhu zajíce, neběží rovně a tou nejkratší možnou cestou, ale různě kličkuje, tak i my v tomto období života (a není špatné, když si to dovolíme i v jiných fází života) měníme směr a hledáme to, co nám vyhovuje nejvíce.
I roztomilí zajíčkové jsou dobrým symbolem plodnosti a probouzení života - viděli jste někdy jejich jarní skotačení? :)
„V ten čas sněhů a ledu, dlouhých soumraků a nocí vládla Mořena, až bůh slunce počal déle, vlídněji a tepleji hleděti na tvář země. I rozbíhala se vodou ledová pouta; veselili se po všech dědinách, po všem plemeni. Za zpěvu brali se k vodám, k volným teď potokům, řekám, házeli do nich obraz zimy a smrti a radostným hlaholem vítali Vesnu, líbeznou bohyni jara.“
(Alois Jirásek, Staré pověsti české: O Čechovi)
U starých Slovanů bývalo zvykem, že jakmile roztál sníh, spěchala lehce oděná bosá děvčata se zpěvem přes vesnici a volala, že jdou naproti Vesně. Od konce vesnice, kde tancovaly, jásaly a poskakovaly, se pak vracely zpět a obcházely jednotlivé domy, kde byly pohoštěny.
Oslava jara, Velikonoce, jarní rovnodennost
Jarní rovnodennost letos (2022) nastane přesně 20. března v 16 hodin a 33 minut a od té chvíle začíná i astronomické jaro. Oslavujeme vše kolem nového života, nových začátků, nových projektů. Je to období kdy oheň, odvaha a vášeň začínají znovu převládat po dlouhém zimním spánku.
Ve staroslovanské tradici se na konci zimy oslavovalo vítězství Vesny nad Moranou (také Morena, Mořena, Mařena...). Jistě jste někdy ve filmu či pohádce viděli, jak lidé topí nebo pálí figurku, která znázorňovala právě Moranu. Ta vládla zimě, dlouhým temným nocím a je spojována také se smrtí. Tato tradice se pomalu opět navrací a tak se i dnes můžete slavnosti vítání jara zůčastnit. Figurka Morany se obvykle splétá ze starých větví nebo ze slámy. Obléká se do starých hadrů v černé a bílé barvě a zdobí se náhrdelníky z vaječných skořápek nebo prázdných šnečích ulit.
My známe hlavně tradice a zvyklosti pojící se ke křesťanským Velikonocům. Ty jsme zvyklí oslavovat již od malička. Patří mezi ně tradiční pomlázka, barvení vajíček a další. Do těchto tradičních oslav můžeme zařadit ale i další zvyky či si utvořit rituál pro sebe na míru. Dopřávejme si takové oslavy, tradice a rituály pravidelně, vždyť jsou okořeněním našeho běžného života.
Hudební projekt Vesna
Vesna je dívčí kapela zpěvačky a textařky Patricie Fuxové. V listopadu 2018 Vesna vydala debutovou desku Pátá bohyně, za kterou získala nominaci Ceny Anděl na Objev roku. Na albu vyšel mj. i společný duet Patricie a Vojtěcha Dyka. Vesna stylově propojuje slovanský folklór a klasickou hudbu, objevují se v ní i prvky jazzu a world music. Písně se vyznačují jímavými melodiemi a snovou harmonií, texty navozují obrazy přírody a tradičního lidového života. (Více o tomto projektu se můžete dočíst na jejich webových stránkách vesnamusic.cz.)
Zdroj: kniha Novodobé ženské rituály a webové stránky www.pagania.cz
Mnoho článků na tomto blogu vzniká spoluprací několika žen. Také otázky pro rozhovory připravujeme společně. Z toho důvodu vznikl tento "profil". Možná právě pod ním najdete ty nejzajímavější články, protože když ženy spolupracují, vznikají ty nejlepší věci!
