Výpočet plodných a neplodných dnů

V článku Plodné a neplodné dny jsme si představili různé způsoby a metody, které se pro určení plodných a neplodných dnů používají. V tomto článku se zaměříme na symptotermální metodu a podrobněji se podíváme na to, co a jak správně během cyklu měřit a vyhodnocovat.

Kalkulačka plodných dní

Vypočítat plodné dny si můžete například pomocí online kalkulačky plodných dní. Na internetu jich naleznete velké množství. Podívat se, jak taková kalkulačka vypadá, se můžete například zde. Můžete tak získat rychlý přehled, “kdy asi” budete ovulovat.

Tuto metodu nedoporučujeme používat jako jediný způsob ochrany proti početím, neboť tento výpočet není přesný a nepracuje například s nepravidelnou menstruací. I v rámci pravidelné menstruace může občas docházet k drobným odchylkám. A také nemusí platit to, že i když je vaše menstruace dlouhá 28 dní, ovulace probíhá přesně uprostřed – 14. den. Doporučujeme nenechat se zaškatulkovat či poslouchat obecně platné pravdy a namísto toho se více pozorovat a naladit se na rytmus vlastního těla.

Symptotermální metoda – návod jak na měření

Při symptotermální metodě sledujeme konzistenci, otevřenost a umístění děložního čípku v kombinaci se sledováním kvality cervikálního hlenu a také měříme bazální teplotu.

Co k měření potřebujeme?

  • teploměr
  • tužku
  • zápisník – záznamové tabulky určené k STM

Jaký teploměr zvolit?

K měření bazální teploty si můžete vybrat digitální či skleněný teploměr. Digitální teploměr vyhodnotí naměřené hodnoty rychleji, ale oproti klasickému skleněnému nebude tak přesný. Skleněný je tedy přesnější, avšak měření trvá déle.

Bazální tělesná teplota

Je teplota za klidového stavu. Nejlépe je proto měření provádět ráno s odchylkami ± 2 hodiny.

Kde měřit?

Měřit se dá v ústech, pochvě či v konečníku. V ústech se doporučuje teploměr ponechat 4 minuty. V pochvě a v konečníku postačí 3 minuty. Mnoho žen volí měření v ústech, neboť mohou s měřením pokračovat i během své menstruace.

 Jak měřit?

  • Nejlépe po spánku, který trval 6 a více hodin.
  • Stále stejným teploměrem.
  • Vyberte si jedno místo, kde budete teplotu měřit, neboť jednotlivé místa mezi sebou nelze kombinovat. V pochvě a konečníku je totiž teplota vyšší než v ústech.
  • Teploměr zasouvejte pořád stejně hluboko.

Jak se teplota mění?

Jak moc teplota stoupá či klesá, je individuální. Nepředstavujte si ale žádné závratné výkyvy. Během celého cyklu se pohybujeme v rozmezí ± 36-37°C. Během první poloviny cyklu je teplota zpravidla nižší (drobné výkyvy nás zajímat nemusejí), v druhé polovině se teplota zvyšuje o 0,2 - 0,5°C.

Kdy měřit?

Při prvních cyklech budete měřit po celou dobu, abyste si udělaly představu o tom, jak „teplotně“ vypadá právě ten váš cyklus. Po určitém čase budete měřit již jen 10-12 dní v cyklu (zhruba 4 dny před ovulací, 4 dny v době největší pravděpodobnosti ovulace a ještě 4 dny poté). Je ale možné již od počátku měřit pouze od výskytu hlenu do potvrzeného dne vzestupu teploty.

Jak zjistit konec plodných dnů?

Existuje pravidlo 3 po 6, což znamená: naměříte-li u tří po sobě jdoucích dnech teplotu vyšší než za posledních šest dní je jisté, že vaše plodné dny skončily.

Co může naměřené hodnoty ovlivnit?

  • špatně provedené měření
  • léky a nemoc
  • nedostatečný spánek
  • alkohol

K tomuto tématu se vyjádřila Kateřina Juřenčáková: „I když jste požili alkohol je lepší si teplotu změřit a do poznámky si zaznamenat, co mohlo teplotu ovlivnit (např. nemoc, pozdní spánek, alkohol), ale lepší je mít teplotu zaznamenanou a v případě, že ovlivňuje vyhodnocení, dát ji do závorky a nepočítat s ní. Co však doporučuji, nedělat s tím žádnou vědu! Symptotermální metoda je praktická a dá se využívat v běžném životě, není to žádná laboratorní metoda, v běžném životě nepoužitelná. Nemusíte se kvůli ní vzdávat věcí, na které jste zvyklí. Za tu dobu co metodu používám, se mi nestalo, že by alkohol teplotu nějak zásadně ovlivnil.  A pokud jdu pozdě spát, brzy vstávám nebo jsem nachlazená, napíšu si to do poznámky a při vyhodnocení s tím počítám a nestalo se mi, že bych kvůli tomu nepoznala, kdy ovuluji a kdy mám po ovulaci. Stalo se, že jsem si nebyla úplně jistá a tak jsme pro jistotu s nechráněným milováním ještě den počkali.“

Poševní (cervikální) hlen

Během celého cyklu se složení tohoto hlenu mění. V době ovulace je dokonce takové konzistence a složení, že napomáhá spermiím v poševním prostředí přežít déle. Stejně jako měřit teplotu, je dobré zkoumat konzistenci cervikálního hlenu ve stejný čas, tedy nejlépe po ránu.

A nyní si pojďme povědět, jak je to s teplotou, hlenem a děložním čípkem během celého cyklu při společném zkoumání.

Menstruační cyklus můžeme rozdělit na čtyři části:

  • Menstruace
  • Předovulační doba (folikulární fáze)
  • Ovulace
  • „Poovulační“ doba (luteální fáze)

V každé fázi uvnitř ženských pohlavních orgánů dochází k jiným procesům a převládají odlišné hormony. Například v luteální fázi teplota stoupá vlivem progesteronu, a pokud nedojde k oplodnění, jeho hladina opět klesá (s ním i teplota) a dostavuje se menstruace. U jednotlivých fází uvádíme, jak to klasicky bývá. Každá žena může mít drobné odlišnosti v konzistenci hlenu či tvrdosti čípku.

  Předovulační fáze Ovulační fáze Poovulační fáze
Teplota nižší stále nízká zvyšuje se (až do konce cyklu)
Hlen úplně chybí či v úplně malém množství, je hustý a lepivý (tato konzistence znesnadňuje spermiím oplodnění) vodnatý, řídký a kluzký (když zasunete do pochvy dva prsty a poté se budete snažit je od sebe oddálit, bude hlen tažný jako vaječný bílek) mizí či zhoustne
Děložní čípek nízko položený, pevný, uzavřený, suchý vysoko v pochvě, měkký, otevřený nízko položený, pevný , uzavřený suchý

Jednoduchá pomůcka:

  • Čípek je tvrdý asi jako špička nosu a měkký jako spodní ret.
  • Když je tuhý „je zavřeno“, když naopak měkký „je otevřeno“ a vstup spermiím dovolen.
  • Když je naše pochva suchá, tedy jako Saharská poušť, není úrodná (tedy v našem případě není plodná).
  • Když jsme vlhké, jsme plodné (jako Amazonský prales :)

Zdroj: zenaluna.cz, maminka.cz, womenzone.cz, prirozenaantikoncepce.cz, cenap.cz

Veronika Lančaričová
Autorka článku

Veronika je blogerka, která píše pro různé internetové portály a tématu menstruace se věnuje v rozhovorech a článcích v časopisech. Jejími tématy je nejenom menstruace a věci s ní související, ale také různá další ženská témata, například ženské archetypy. Minulostí se pouze inspiruje a vše přetváří do moderní podoby a potřeb dnešních žen. Píše o tom na svých stránkách Bohozena.cz. Rovněž vede kurzy, rituály a semináře pro ženy.

Články autorky

Doporučujeme také následující články

Přirozená antikoncepce

V rámci menstruačního cyklu v našem těle dochází k hormonálním změnám. Tyto změny jsme schopné samy odpozorovat či změřit. A když budeme vědět, jak naše tělo „funguje“, můžeme správně samy určit, v které dny jsme plodné a v které nikoli. Díky tomuto zjištění se můžeme v plodných dnech pohlavnímu styku úplně vyhnout či se rozhodnout pro jiný způsob antikoncepce.

Antikoncepce a moudrost ženského těla

Žijeme v době, kdy jsme hormonální antikoncepcí doslova zaplavení, její výhody jsou zdůrazňovány a o nevýhodách se často mlčí. Je výborné, že někdo vymyslel způsob, který brání nechtěnému početí a my si tak sami můžeme regulovat a určovat kolik dětí budeme mít. Mladým dívkám je ale hormonální antikoncepce předepisovaná již od útlého věku, v době, kdy ještě ani nemají ustálený menstruační cyklus. Takto mladé tělo můžou (ale i nemusí) hormony poznamenat.

Historie antikoncepce - 4. část: Současnost

Jakou antikoncepci a formu ochrany před nechtěným početím používali naši předkové, jsme si řekli již v předchozích třech dílech našeho putování. Čtvrtá část je věnovaná současnosti. V dnešní době existuje opravdu mnoho variant antikoncepce. Nebudu zmiňovat informace, které jsou všeobecně známé, ale naopak, vypíchnu ty nejpodstatnější a nejzajímavější.