Krajina ženami požehnaná. Nevšední výstava a nesdělitelná zkušenost žen, které v nahotě splynuly s přírodou

Výstava, která je až do 22. prosince 2021 k vidění na šluknovském zámku, ukazuje přirozenou krásu Českého Švýcarska. Nahé ženy se spojily se svým krajem, aby světu - i sobě samým - podaly svědectví o přírodním i lidském bohatství Českého Švýcarska, Zadní země, sovího kraje, moře zeleně, krajiny jako utvořené proslulým sochařem, kraje hlubokých podzimů i předjarních úplňků...

Rádi bychom vás pozvali na nevšední výstavu "Krajina ženami požehnaná... přirozená krása Českého Švýcarska".

Pětadvacet žen ve věku od třiceti do pětasedmdesáti let, které se všechny ani neznaly, spojuje především místo, kde žijí. Všechny mají na dosah nádhernou přírodu Českého Švýcarska, krajinu skal a skalních měst, hlubokých roklí, křišťálově průzračných řek, plazivých luk a zadumaných lesů. A všechny svůj kraj znaly a měly k němu blízký vztah. Pak přišel impuls. Pojďme zkusit vnímat krajinu jinak. Nezprostředkovaně, naplno, celými těly. Nahými těly. A tak se nahé ženy spojily se svým krajem, aby světu — i sobě samým — podaly svědectví o přírodním i lidském bohatství Českého Švýcarska. O nezměrné kráse téhle krajiny. Jinak, než je obvyklé.

Krajina ženami požehnaná
„Stala jsem se součástí kruhu žen, ve kterém všechno funguje jinak, na jiných principech, než je v naší společnosti zvykem. Propojení. Sounáležitost. Láska. Lehkost bytí. Porozumění beze slov. To už mi nikdo nevezme.“

Zúčastněné ženy popisují prožitek z projektu jako transformační. "Kdybychom hledali průsečík, byla by to nejspíše iniciace, uvedení do zcela nové životní situace, nevšední a jiné spojení s přírodou, intenzivně prožitý kruh žen," píše se na stránkách projektu.

Výstava se koná ve šluknovském zámku a potrvá do 22. prosince 2021. Výstava je otevřena každý den včetně víkendů od 9:00 do 11:30 a od 12:30 do 17:00 hodin. Dobrovolné vstupné bude použito na obnovu původních alejí ve Šluknovském výběžku.

Krajina ženami požehnaná
„Pořád jsem řešila, jestli se dokážu svléknout a jít nahá travou spolu
s ženami, které často ani neznám. Bylo to ale úplně jiné. Jakmile jsme jako stádo divoženek vstoupily do krajiny, měla jsem intenzivní pocit zrcadlení, viděla jsem sama sebe ve vás a prostřednictvím vás — staly se mi zrcadlem. Najednou jsem věděla, co předtím ne — že totiž moje tělo, to nejsem já. Je to moje součást, ale nejsem to já celá. Je to dům, který mám pronajatý. A můžu z něj kdykoli vyjít ven.“
Krajina ženami požehnaná
„Nikdy by mě nenapadlo, kolik úplně nových pocitů mohu prožít ve svém pokročilém věku. Plný dotyk celého těla se zemí, s trávou, s kůrou stromů, s kameny. Prožila jsem intenzivní moment poznání, že k tomu, abych byla šťastná, stačí prostě jen být. Zažívala jsem to kdysi jako malá holka. Jen jsem na to zapomněla. Bylo to, jako vrátit se domů.“
Krajina ženami požehnaná
"Poprvé v životě jsem vnímala jinak vodu. Tu, do které jsem se nořila, i tu, která na mě padala shora, a já kolem sebe viděla kapky deště jako tančící duše."

Výstava vznikla s přispěním Nadačního fondu Propolis, který podporuje ženské charitativní a osvětové iniciativy, projekty prospěšné a provokující. Další informace najdete na stránkách www.krajinazenamipozehnana.cz. Další možnosti, kde fotografie vystavit, společně hledáme. Pokud byste měli tip na vhodné prostory, napište prosím na info@nfpropolis.cz. Děkujeme.

Redakce blogu Kalíšek.cz
Autorky článku

Mnoho článků na tomto blogu vzniká spoluprací několika žen. Také otázky pro rozhovory připravujeme společně. Z toho důvodu vznikl tento "profil". Možná právě pod ním najdete ty nejzajímavější články, protože když ženy spolupracují, vznikají ty nejlepší věci!

Články autorky

Doporučujeme také následující články

Cesta k ženskému tělu

Jsem velice aktivní člověk a ráda se věnuji lidem. Vystudovala jsem pedagogickou školu se zaměřením na německý jazyk. I přes to, že mě Němčina baví, jsem se vydala jiným směrem, a to směrem projektů spojených s pohybem.

Kolo roku – tak trochu jiné vnímání času

Kolo roku rozděluje kalendářní rok na jiná období, než jsme běžně zvyklí. V tomto pojetí není rok rozdělený na dvanáct měsíců, ale na osm období. Tento koncept vychází ze starších tradic, kdy se kola roku objevovaly napříč různými kulturami a podle toho se také jejich pojetí lišilo. Podobný kalendář měli některé indiánské kmeny, Keltové a známe jej také z Tibetu. V dnešní době na původní tradici navazuje kult Wicca, který uctívá přírodu a její proměny a také novodobá ženská spirituální hnutí, která uctívají Bohyni.