Rozhovor o ženství, prožívání i o menstruaci s Lucií Harnošovou, majitelkou Brány k dětem a lektorkou kontaktního rodičovství.
S Luckou jsem se seznámila nejdříve virtuálně v době, kdy jsem žila v maringotce "na samotě u lesa". Vlastně už ani nevím, kdo koho oslovil. Pamatuji si jen, že jsme si psaly o "alternativnějším" způsobu života, o žití v přírodě a o stavění z přírodních materiálů. O tři roky později, velkou souhrou osudu, jsem začala pro Lucku i pracovat, vedla jsem pražskou pobočku Brány k dětem. Dodnes děkuji za tuto možnost a také neustále čerpám ze zkušeností, které jsem během těch let nabyla. Na Lucce si vážím a oceňuji její inovativnost. Nikdy za ty léta neusnula na vavřínech a stále se učí a zkouší nové věci a postupy. Nebojí se jít cestičkami, které před ní nikdo nevyšlapal. Krom toho, že je úspěšnou podnikatelkou je i lektorkou kurzů pro nastávající maminky, maminka dvou holčiček a také žena svého muže, s kterým je již mnoho let, tuším že od svých 17 let a toho si v dnešní době velmi považuji.
Jaká byla tvoje cesta ke spokojenému ženství? Co bylo na této cestě klíčové?
Tato cesta začala v jedenácti letech oslavou mé první menstruace. Díky otevřenému a blízkému vztahu s rodiči jsem dostala poměrně dobrý základ na cestu k ženství a životu. I přesto se během mého dětství a dospívání stala spousta situací, které mě zablokovaly. Bála jsem se odevzdat muži, věřit mu. Málo jsem si věřila a nepřijímala se. Takže doba pro rozpuštění těchto bloků je velmi dlouhá a ještě nyní musím říct, že nejsem na konci své cesty. Klíčovým v mém životě je vztah s mým manželem, protože jsme spolu od sedmnácti let a spolu se formujeme, vyvíjíme a kráčíme.
Dalším milníkem byl porod první dcery, který mi vzal snad všechno mateřské a ženské sebevědomí. Ovšem po pádu na dno jsem se velmi rychle odrazila a nasměrovala se sama k sobě, ke své síle a intuici. Porod druhé dcery, který probíhal doma, byla nádherná odměna za ty dva roky práce na sobě. Pak přišlo období ženských kruhů a seminářů, setkání s Blankou Sudíkovou a Plaváčkem, který se pro naši rodinu na dlouhou dobu stal útočištěm a pravou podporující komunitou. Přečetla jsem mnoho knih a zažila mnoho metod osobního rozvoje. Nejdůležitějším ale pro mě nadále zůstává každodenní realita. Ta mě učí nejvíc. Každou hádkou s manželem i každým obdobím pádu na dno se posunu o velký kus dále. S pokorou a vděčností přijímám tyto úseky cesty a raduji se pak z období šťastného plynutí. Už nevnímám, že by se dělo něco špatně, ale naladila jsem se na tok života, na cykly v přírodě i sama na sebe, „rytmus“ je to zásadní slovo ...
Je nějaká kniha, která tě ovlivnila na tvé cestě ženy a kterou bys případně ráda doporučila jiným ženám?
Je to už téměř deset let, kdy mi manžel přinesl knihu Ženy, které běhaly s vlky. Tenkrát šel do knihkupectví pro knížku pro sebe, ale zavolala ho právě tato. Od té doby se k ní pravidelně vracím a pokaždé v ní najdu inspiraci a povzbuzení. Moc mi sedí stylem psaní i příběhy, které jsou v ní rozebrány.
Za poslední tři roky mě také inspirovala kniha Rudý měsíc od Mirandy Gray, Cesta nespoutané ženy a Prostá pravda od Davida Deidy a Kurandera.
Setkáváš se v rámci své práce s mnoha ženami. Jaké potíže tyto ženy nejčastěji řeší?
Setkávám se nejvíce s ženami, které již mají děti. A u nich často sleduji velkou nedůvěru sama v sebe. Hledají nápovědy a rady zvenčí. Své vlastní intuici se učí naslouchat postupně, krok za krokem. Ty ženy, které mají problémy se sebeláskou, což obvykle souvisí právě s obdobím našeho dětství, těm to jde pomaleji. Protože nevěří tomu, že mají všechny schopnosti, moudrost a odpovědi již v sobě. Očekávají od okolí podporu ve formě pochvaly a vnější motivace. Dalším krokem na cestě k sebelásce je přijetí vlastní nedokonalosti. Nevinit se z chyb, ale učit se z nich. Vidět vlastní vývoj a pokroky a nemít na sebe velké nároky a očekávání.
Úžasné ale je, že právě děti jsou v sebelásce a bezpodmínečné lásce skvělými učiteli. Že nás často nenechají slepě následovat okolí a dají nám najevo, že potřebují individuální přístup. Skrze děti se ženy mohou lépe spojit samy se sebou.
Jak prožíváš svou menstruaci? Provází ji bolesti? Pokud ne, bylo tomu tak vždy nebo jsi pro to něco aktivně udělala? Máš nějaký tip jak si menstruaci zpříjemnit?
Menstruační bolesti jsem mívala před porodem. Ale po prvním porodu se velmi zmírnily. Obvykle mívám tenzi v podbřišku druhý den a potřebuji více odpočívat. První dva dny menstruace se vždy snažím více odpočívat a to velmi pomáhá. Jsem uvolněná fyzicky i psychicky. Jsou samozřejmě i situace, kdy zrovna během prvních dní musím být aktivní, mám důležitou schůzku či konferenci. Moje tělo se mnou spolupracuje, zvládnu to a dopřeji si odpočinek a klid o samotě v dalších dnech menstruace. Zajímavostí také je, že obvykle mi menstruace začíná o víkendu. Mám i zkušenosti s cyklem, kdy jsem během menstruace neodpočívala, ale velká únava či nemoc mě během dalších fází cyklu stejně dohnaly.
Jaký typ hygienických pomůcek ti při menstruaci vyhovuje? Vyzkoušela jsi menstruační kalíšek?
Kalíšek jsem používala před narozením druhé dcery. Poté jsem však přešla na plné používání látkových vložek.
Která část cyklu je tvoje oblíbená?
Miluji všechny období cyklu. Ale jen za předpokladu, že mám opravdu prostor na to, co mě v daném období nejvíce naplňuje. Pro mě osobně je to ve fázi "panny" práce a hodně akce, chodím cvičit a děláme akčnější věci i s rodinou. V období "matky" se moc ráda potkávám s lidmi. V "čarodějce" nutně potřebuji čas sama na sebe a tvoření. V této fázi se nejvíce projevuje frustrace, pokud mi prostor nedostačuje. Během chvíle se mi změní nálada a jsem protivná na děti či na manžela. Skvělé ale je, že rodina již tyto mé fáze zná a dobře na ně reaguje. Pokud to jen trochu jde, prostor mi poskytne. Už ví, že někdy stačí jen drobnost. Například přestat na mě na deset minut mluvit. A ve fázi menstruace ráda odpočívám, hodnotím si uplynulý měsíc, jsem velmi pasivní.
Bc. Lucie Harnošová
Lucie Harnošová je majitelka Brány k dětem, lektorka kontaktního rodičovství, bezplenkové komunikační metody, zdravého přebalování a nošení. Spoluzaložila konferenci Aktivní rodičovství a řadu dalších projektů z oblasti vzdělávání a zdravého životního stylu. Je vdaná a se svým mužem má dvě dcery.
www.branakdetem.cz
Facebook Brána k dětem
Mnoho článků na tomto blogu vzniká spoluprací několika žen. Také otázky pro rozhovory připravujeme společně. Z toho důvodu vznikl tento "profil". Možná právě pod ním najdete ty nejzajímavější články, protože když ženy spolupracují, vznikají ty nejlepší věci!
