Plodné a neplodné dny

Vyhodnocovat plodné a neplodné dny se dá mnoha různými způsoby a metodami. Ne všechny jsou však stejně účinné. V tomto článku podíváme na to, jaký je rozdíl mezi kalendářní a symptotermální metodou. A povíme si také to, jestli je ženská plodnost řízena lunou. V prvním díle našeho článku si jednotlivé metody představíme a v dalším díle si ukážeme, jak správně plodné a neplodné dny určit a vypočítat.

K určování plodných a neplodných dnů se využívá vícero metod.

Kalendářní metoda

Kalendářní metoda se zakládá na určité biologické pravidelnosti a výpočty jsou pouze pravděpodobné na základě informací o poslední menstruaci. Tedy při 28 denním cyklu se počítá, že 14. den je ovulace a plodné dny jsou před a po tomto dni. Jak už ale víme, pravidelný 28 denní cyklus je „cosi bájného“. Mnoho žen takový cyklus nemá a neznamená to ještě, že je jejich menstruace nepravidelná. Za normální délku menstruace se totiž považuje rozmezí od 23 do 36 dnů.

A i ženám, kterým menstruační cyklus šlape jako hodinky, se někdy může stát, že se jejich menstruace opozdí. Tato metoda zkrátka nezohledňuje jedinečnost každého menstruačního cyklu. Proto ano, kalendářní metoda, jakožto jediný způsob antikoncepce, je nespolehlivá.

Billingsova (hlenová) metoda antikoncepce

Autory této metody jsou manželé Billingsovi. Při této metodě se sleduje struktura a množství hlenu během celého menstruačního cyklu. Dny jsou rozdělené na plodné (mokré) dny a neplodné (suché) dny.

Avšak vyhodnocovat pouze toto jedno kritérium je nedostačující, neboť hlen může být ovlivňován mnoha dalšími faktory (např. stresem, léky, výtokem či může být zaměněn za poševní sekret, který se objevuje při vzrušení nebo za zbytky spermatu, které po styku ještě nějakou dobu v pochvě zůstávají).

Symptotermální metoda (STM)

Bývá naneštěstí často s kalendářní metodou zaměňována a tak je mnoha lidmi zavrhována, aniž by pořádně tušili, o co se jedná. Kombinuje vlastně obě výše zmíněné metody (plus navíc může zahrnovat i vyhodnocení stavu děložního čípku). Nejen, že symptotermální metoda je spolehlivá, dokonce je v současné době považovaná za jednu z nejspolehlivějších metod!

Zajímavosti:

Spolehlivost symptotermální metody je dle Světové zdravotnické organizace při správném používání 99,6 %, např. hormonální pilulka má spolehlivost 99,7 % při správném používání. To už není tak velký rozdíl, že?

Příručka Přirozeného plánování rodičovství: „Studie německých gynekologů z roku 1996, při které bylo zhodnoceno 65 cyklů, potvrzuje, že probíhající ovulace určená podle STM jednoznačně koreluje s objektivní ovulací zjištěnou vyhodnocením hladiny luteinizačního hormonu z moči a ultrazvukových vyšetření.“

Díky symptotermální metodě můžeme zjistit optimální dobu pro početí děťátka nebo naopak můžeme spolehlivě určit, kdy k početí a tedy ani k těhotenství dojít nemůže. A co znamená její název? Symptom= příznak, termální = teplotní.

Symptotermální metoda  je tedy založena na pozorování vícero kritérií, které se v rámci plodných a neplodných dní vyhodnocují a tím poté určují plodné a neplodné dny.

Podle čeho poznat plodné a neplodné dny
Podle konzistence, otevřenosti a umístění děložního čípku v kombinaci se sledováním kvality cervikálního hlenu
a měřením bazální teploty je možné určit plodné období ženy.

Dnes je bohužel běžné, že namísto toho, abychom se se svým tělem propojovaly víc a víc, tak naopak od malička kontakt s ním postupně ztrácíme. Máme pocit, že děje, které se odehrávají v našem těle, se nás netýkají nebo jsou až příliš složité. Toto potvrzuje zajímavé vyjádření jedné uživatelky STM, jejíž zkušenost byla uvedena v brožurce Přirozeně při plánování rodičovství MUDr. Lázničkové a CENAPu: „Symptotermální metoda mi připadala velmi náročná a složitá. Navíc jsem si říkala, že jako laik přece nemohu rozumět pochodům ve svém těle, vždyť lékaři na to studují šest let...“

Nebojte, i jako ženy, které nestudovaly šest let můžete dobře vědět, co se ve vašem těle děje a odehrává – žijete spolu přeci nepřetržitě už nějaký ten pátek... A pokud byste si náhodou jistá nebyla, můžete si přečíst článek Menstruační cyklus znáte jej dobře? 

Celý menstruační cyklus je vlastně přípravou na oplodnění, ke kterému může dojít během ovulace. Pokud vajíčko oplodněno není, rychle zaniká. K další ovulaci během jednoho menstruačního cyklu již dojít nemůže. V souvislosti s ovulací dochází k několika změnám, díky kterým můžeme plodné dny určit. Právě na základě vyhodnocení více kritérií dostáváme jasnou a přehlednou zprávu o tom, kdy jsme plodné a kdy ne.

Kateřina Juřenčáková, lektorka přirozené antikoncepce o symptotermální metodě říká: „Je důležité mít dostatek informací, aby (ženy, páry) získaly jistotu, že metodu znají a mohou ji bezpečně používat. Doporučuji zajít si na seminář nebo si koupit brožurku, která popisuje, jak přirozená antikoncepce funguje. Je to jediná investice, kterou doporučuji udělat, pak ještě zakoupit bazální teploměr. Pokud se metodu žena/pár naučí, není potřeba v budoucnu investovat do dalších antikoncepčních pomůcek. Myslím, že je to jedna z nejlevnějších a při tom vysoce bezpečných forem antikoncepce. Naučit se metodu není složité. Přijmeme-li ji do svého života, stává se naprosto automatickou a nemusíme nad ní složitě přemýšlet. Zjišťuji, že nejtěžší je začít, asi jako u všeho, co chceme v životě změnit. Nejvíce mě na této metodě fascinuje možnost sebepoznání, že vím, co se v mém těle děje a můžu se svobodně rozhodnout, jak s tím naložím.“

Plodné dny podle Jonáše

Tato metoda je založena na astrologických výpočtech slovenského lékaře MUDr. Eugena Jonáše, který vypočítává plodné dny ze vzájemného postavení slunce a měsíce v momentě narození a tak, že najde datum, kdy bude mezi oběma tělesy opět stejné postavení. Tato metoda tvrdí, že dokáže určit nejen plodné dny, ale také vypočítat správné datum na to, aby žena počala zdravé dítě a dokonce si mohla vybrat jeho pohlaví. Zajímavá je určitě informace o panu Jonášovi, který až do 50 let byl svobodným mládencem a poté se oženil a měl 11 dětí. (Všechny prý předem vypočítané.) Své objevy si nechal patentovat.

Co si o této metodě myslet?

Názory na tuto metodu se různí: jedni jsou nadšení, druzí skeptičtí. Osobně se přikláním k názoru, že žena skutečně nemůže mít plodné dny kdykoli, tělo má svůj jedinečný rytmus a procesy, což samozřejmě nemusí znamenat 14. den cyklu (jak už jsme si vysvětlili u kalendářní metody). Proto věřím tomu, že když se vypočítaný a odsledovaný plodný den dle symptotermální metody protne i s výpočtem dle MUDr. Jonáše, může vše zafungovat a žena otěhotní (otázkou ovšem zůstává, jestli by žena neotěhotněla i „ pouze díky tomu“, že její tělo zrovna ovuluje :) ). Na názor na tuto metodu jsme se zeptaly i dvou odbornic, které se tématem plodnosti a výpočtu plodných a neplodných dní věnují:

Kateřina Juřenčáková prirozenaantikoncepce.cz: „S Jonášovou metodou pracuji, ale jsem k ní velmi skeptická. Nechala jsem si za poplatek zaslat na rok výpočty plodných dní a usoudila jsem, že vydělávají na lidské hlouposti. Vychází prakticky z kalendářní metody a diví se, že ženy otěhotněly i v neplodných dnech, což není opravdu nic neobvyklého. Nikdy neříkej nikdy a je mi jasné, že jsou ženy, které mohou mít s touto metodou dobré zkušenosti, zejména co se týče velké touhy po děťátku. Ale jako vědecká metoda či spolehlivá antikoncepce rozhodně neobstojí.“

MUDr. Lázničková z centra CENAP: „Metoda hodně vychází z tzv. „kalendářní“ nebo-li rytmické metody z 30. let 20. století, kdy se na základě statistických předpokladů stanovily hranice plodných a neplodných dnů. Realita je taková, že i v dnešní době se mnozí touto zastaralou metodou statistického výpočtu řídí, (kdy si žena podle délek cyklů vypočítává své „plodné dny“, nejčastěji to bývá mezi 7.-17.dnem cyklu ) a stále se předpokládá, že k ovulaci dochází 14.den cyklu. Drží se toho i naše české porodnictví, které prakticky nerespektuje individualitu ženského cyklu a termín porodu se vypočítává podle daného vzorce od data posledních měsíčků.  Základem orientace v cyklu a určení hranice plodných a neplodných dnů je symptotermální metoda, tedy exaktní přístup, který se orientuje na přesná fakta, která můžeme vyvodit dle fungování lidského těla. I pokud by se odhlédlo od toho, že se jedná o astrologickou metodu, z hlediska vědeckého je Jonášova metoda schopná poskytnout pouze určité výpočty, ale nijak nevysvětluje, proč se doposud otěhotnět nepodařilo, co se v těle děje, ani jak to lze napravit. Podává příliš pasivní informace, které jsou zcela nedostačující.“

Závěrem tedy dodám, udělejte si na tuto metodu názor sami. Sama jsem zakořeněna v pevných racionálních základech (symptotermální metoda), ale hlavou občas v oblacích. Proto se přikláním k názoru, že astrologie může leccos vypočítat a odhalit. Vždyť právě měsíc, luna, má na nás ženy velký vliv. K výpočtu plodných dní pouze na základě této metody jsem skeptická, ale zaujala mne například informace o tom, že při výpočtech Jonášovy metody sledují postavení Luny (jelikož ta prý zastupuje ženskou stránku a přístup k mateřství).

Plodné dny při nepravidelné menstruaci

S určením plodných dnů při nepravidelné menstruaci může pomoci právě zmíněná Symptotermální metoda, neboť ta ukáže, kdy došlo k ovulaci nebo jestli se nejednalo o anovulační cyklus (cyklus během kterého nebylo do vejcovodu uvolněno vajíčko, i když v menstruační fázi došlo ke krvácení. K takovému jevu dochází, je-li z nějakého důvodu narušena hormonální rovnováha v těle ženy.) Pravidelnost menstruace závisí na vývoji děložní výstelky a na pravidelné cyklické produkci estrogenu a progesteronu. Důvodů, proč k nepravidelnostem během cyklu dochází, je několik.

Více si můžete přečíst v samostatném článku Nepravidelná menstruace.

Zajímavost

Není pravidlem, že pokud máte pravidelnou menstruaci, máte také pravidelnou ovulaci. Pokud se snažíte otěhotnět, zjistěte si, jestli ovulujete a jestli máte dostatečně dlouhou poovulační fázi. Pokud je totiž poovulační fáze kratší než 12 dní, nemusí se oplodněné vajíčko uhnízdit.

Plodné dny po menstruaci

Ano, v některých případech může být žena plodná i po menstruaci či na konci menstruace, záleží totiž na délce menstruačního cyklu. Pokud máte krátký menstruační cyklus a naopak dlouhou menstruační fázi, je možné na konci menstruace otěhotnět, neboť spermie si dokážou na svou správnou chvíli počkat, ale opět i zde platí, že díky symptotermální metodě to poznáte a odhalíte.

Zdroje: Přirozeně při plánování rodičovství, Průvodce Symptotermální metodou MUDr. Lázničková a CENAP, http://www.rodicka.cz/anovulacni-cyklus/, http://www.futurebaby.estranky.cz/clanky/jonasova-metoda.html.
Za konzultaci děkuji MUDr. Lázničkové a Mgr. Janě Vaňkové z CENAPu, a také Kateřině Juřenčákové.

Veronika Lančaričová
Autorka článku

Veronika je blogerka, která píše pro různé internetové portály a tématu menstruace se věnuje v rozhovorech a článcích v časopisech. Jejími tématy je nejenom menstruace a věci s ní související, ale také různá další ženská témata, například ženské archetypy. Minulostí se pouze inspiruje a vše přetváří do moderní podoby a potřeb dnešních žen. Píše o tom na svých stránkách Bohozena.cz. Rovněž vede kurzy, rituály a semináře pro ženy.

Články autorky

Doporučujeme také následující články

Přirozená antikoncepce

V rámci menstruačního cyklu v našem těle dochází k hormonálním změnám. Tyto změny jsme schopné samy odpozorovat či změřit. A když budeme vědět, jak naše tělo „funguje“, můžeme správně samy určit, v které dny jsme plodné a v které nikoli. Díky tomuto zjištění se můžeme v plodných dnech pohlavnímu styku úplně vyhnout či se rozhodnout pro jiný způsob antikoncepce.

Výpočet plodných a neplodných dnů

V článku Plodné a neplodné dny jsme si představili různé způsoby a metody, které se pro určení plodných a neplodných dnů používají. V tomto článku se zaměříme na symptotermální metodu a podrobněji se podíváme na to, co a jak správně během cyklu měřit a vyhodnocovat.

Pesar diafragma Caya

V našem eshopu si můžete vybrat ze dvou variant cervikálních pesarů a nově nabízíme také pesar vaginální: diafragmu Caya. Jak se tata varianta pesaru liší a pro koho je vhodná se dozvíte v tomto článku.

Antikoncepce a moudrost ženského těla

Žijeme v době, kdy jsme hormonální antikoncepcí doslova zaplavení, její výhody jsou zdůrazňovány a o nevýhodách se často mlčí. Je výborné, že někdo vymyslel způsob, který brání nechtěnému početí a my si tak sami můžeme regulovat a určovat kolik dětí budeme mít. Mladým dívkám je ale hormonální antikoncepce předepisovaná již od útlého věku, v době, kdy ještě ani nemají ustálený menstruační cyklus. Takto mladé tělo můžou (ale i nemusí) hormony poznamenat.