"Vystupování mi určitě pomohlo mít ráda své tělo," říká Zorya Blue, zakladatelka Czech Burlesque School, v níž na kurzech a workshopech ženy podporuje, aby se přijaly takové, jaké jsou. "Nároky na ženy a ženská těla jsou prostě nereálné. Od nejmladších let nám společnost říká, že máme být nějaké," popisuje performerka, producentka a moderátorka podcastu Už budu!. Burleska podle ní ženy přitahuje, protože je hodně o body positivity. Jaké to je se burleskou živit a stát na pódiu téměř nahá?
Živíte se burleskou. Co taková práce obnáší?
Skvělá otázka! Spousta lidí si myslí, že moje práce je jen ten večer na scéně, případně v sále v tanečním studiu. To si myslí i v coworku, který si pronajímám na několik dnů v měsíci - divili se, co perfomerka bude dělat u počítače. Je to ale větší část mé práce. Domlouvání spolupráce, obsah na sociální sítě, faktury, DPH, správa a tvorba webovek, maily, produkce show. Prostě jako v každé jiné firmě. Pak je ta celá kreativní část - vymyšlení kostýmu a kamínkování kostýmu, tvorba choreografie, nové nápady.
Mnoho lidí si burlesku spojuje pouze se zábavou. Podle vás je ale především o pozitivním přístupu k tělu, posiluje ženské sebevědomí a má co dělat s feminismem. Jaké publikum na burlesku chodí?
Burleska může být zábava nebo umění. Záleží na show, na přístupu, na interpretaci. A podle mě obě varianty jsou správné.
Asi většina lidí si myslí, že když součástí burlesky je odhalené tělo, práce s polonahotou nebo sexualitou, tak v publiku budou sedět jen muži. Možná budete překvapená, ale publikum na burleskních show tvoří v naprosté většině ženy. Není to jen o těle, jde o celý zážitek, energii, charisma, nápady, prostě SHOW!
Navíc burleska je hodně body positivity a tohle vědomě nebo podvědomě přitahuje ženy. Říká se, že každé tělo je tělo burleskní. Neznamená to, že každý může být performer nebo performerka, ale znamená to, že to, jaký typ postavy máme, není překážkou.
Pro mě je burleska i hodně empowering, pardon, neznám vhodný český ekvivalent. Na kurzech a workshopech pracujeme s tělem, jaké máme, a posilujeme tak sebevědomí. Chci, aby se moje studentky měly rády takové, jaké jsou, a ne jaké by možná měly být nebo co jim nutí kapitalistická patriarchální společnost: čti hubenější, vyšší, nižší, bla bla bla...
Rozumím, že burleska není striptýz, ale nedá mi to. Jaké to je být nahá před tolika lidmi? Jaké to bylo poprvé? A jak velkou roli hrají ozdobné nálepky zakrývající bradavky.
Tohle je hodně zajímavé téma. I v burleskní komunitě není shoda, jestli burleska je striptýz nebo není striptýz.
Já vždy říkám studentkám, a teď i jednomu studentovi, že burleska je striptýz a burleska není striptýz. Všechno záleží na tom, jak definujeme striptýz. Pokud se podíváme na etymologii tohoto slova, tak je tam strip, tzn. svlékat, a tease, tzn. teasovat, svádět, hrát si s publikem. A to je v podstatě přesná definice burlesky!
Nejde o to, že se svlékáme, ale jak to děláme. Pokud je ale pro většinu lidí striptýz show, jaká je v gogo nebo stripklubech, tak je to trochu jiná show. Ne horší, ne lepší, ale jiná. Má taky jiné publikum.
V burlesce taky zůstáváme v kalhotkách a pasties, to jsou zdobené krytky na bradavky. Nikdy pro mě nebyl problém být polonahá na scéně, nikdy mě to neznervózňovalo. Nervy jsem vždy měla a mám z toho, jestli to, co dělám, je dost zajímavé, dobré, kvalitní. Navíc vystupování mi určitě pomohlo mít ráda své tělo.
Pokud jde o pasties, je to taková tradice z dob, kdy ve Spojených státech, odkud burleska pochází, se tehdejší politici snažili show cenzurovat. A tak např. zakázali ukazovat na scéně bradavky. Holky si na ně nelepily pasties a ozdoby a jely dál. Podle mě ta ozdobená prsa vypadají ještě líp.
Pokud se vám zdá, že je to dávná doba, před těmi sto lety, tak si vzpomeňte, že Instagram nebo TikTok taky ženské bradavky cenzuruje...
Na fotce ze šatny si ňadra zakrýváte. Na pódiu stojíte téměř nahá a očividně s tím nemáte problém. Je umělkyně Zorya Blue někdo jiný než žena Katarzyna Byrteková?
V Zorye Blue je určitě nějaký velký kus Katarzyny. Kdybych si ji vymyslela uměle, podle mě by pak show a to alter ego prostě nebyly dobré, hrála bych to, nebylo by to upřímné. Jde o to najít v sobě něco a pak to zdůraznit a posílit na scéně.
V šatně chodíme běžně i bez oblečení, ale neartové fotky bez kalhotek a pasties nezveřejňuji. Je to i má nějaká vnitřní hranice, ale takové fotky by prostě Instagram zbanoval.
Na kurzech a workshopech učíte, jak se cítit skvěle ve vlastním těle. Jak se taková věc dá naučit?
Přijďte a uvidíte! :) Nevymyslela jsem si to. Tohle je prostě nejčastější zpětná vazba na konci kurzu nebo delších workshopů. Často je to pro ženu začátek nějaké cesty, občas to, jak skvěle se cítí v kolektivu lidí, kteří nesoudí, ale hledají v sobě to NEJ.
Na začátku kurzu se vždy ptám, s čím studentky přichází, proč tam jsou. Někdo aby shodil kila a necítí se ve své kůží, někdo má malé děti a chce zase se cítit jako atraktivní žena, a ne "mlékárna" pro miminko, někdo je prostě zvědavý, někdo má nějaké komplexy, kterým já často nerozumím - koukám na tu ženu a říkám OMG, je tak krásná a atraktivní! Ale nemusím tomu rozumět. Stačí, že vím, jak nastavená je společnost, ve které nejenže ženská krása je braná jako základní a nejdůležitější kvalita, což je mimochodem příšerné, ale nároky na ženy a ženská těla jsou prostě nereálné. Od nejmladších let nám společnost říká, že máme být nějaké.
Myslím si, že nejde ani o to milovat své tělo. To je zase další nárok. Stačí prostě nebýt na sebe sprostá, nepřemýšlet stokrát denně, jestli jsem dost, a přestat na sebe ty s*ačky kydat....
CZECH BURLESQUE SCHOOL
Bylo ve vašem životě období, kdy vám sebedůvěra a sebevědomí chyběly? Kde jste je našla vy?
Neznám ženu, která by tohle nezažila, takže samozřejmě. Ted občas koukám na fotky, když jsem byla náctiletá a nechápu, jak jsem mohla myslet, že jsem tlustá. Cooo?
Kde jsem je našla? Určitě v burlesce a taky, když jsem probírala nějaká témata na psychoterapii.
My ženy jsme cyklické. Plánujete si své show podle toho, v jaké fázi cyklu se nacházíte? Dokázala byste vystupovat během menstruace?
Upřímně, já u sebe vůbec tu cykličnost ani např. PSM nevnímám, i když vím, že tohle je pro mnoho žen téma. Moje skvělá kamarádka Ivanka má na to akrobatické představení, ObnaŽena, doporučuju!
Kromě vystupování a lektorování jste také spoluzakladatelka kolektivu Ciocia Czesia. Co vás k tomuto tématu přivedlo?
Vždy jsem měla blízko k neziskovkám. Kdysi jsem školila o lidských právech ve skautu, pak dělala překlady pro Amnesty International. Téma potratu přišlo samo, já jsem se toho jen chytla. A důležité pro mě bylo, aby moje dobrovolnická činnost byla kolem feminismu.
Právě spouštíte nový podcast Už budu! Bude tak provokativní, jako je jeho název?
Ano, je velmi otevřený a provokativní. Bavíme se hodně otevřeně, sama sdílím i svoje zážitky. Tady se taky zase vnucuje burleska - pokud se budete dobře cítit ve svém těle, budete sebejistá, tak to prospěje i v posteli.
Jak žije burleskní umělkyně, když zrovna nepracuje? Co ráda děláte ve volném čase? Jak odpočíváte?
Volný čas? To je co? Ha ha, za posledních několik měsíců, když jsem se do burlesky pustila na plný a přes plný úvazek, tak moc volného času nemám. Když jsem večer doma, tak koukám na nějaké reality show a kamínkuju kostýmy. Miluju přírodu a ráda si i na jeden den skočím v pohorkách do lesa. K mentální pohodě potřebuju pohyb, takže fitness, jóga, běhání nebo sauna, miluju saunu. Do konce roku plánuju udělat provaz, takže několik hodin týdně se věnuju svému cíli.
V Czech Burlesque School, kterou založila v roce 2020, pořádá workshopy a pravidelné kurzy v největších českých městech. Za poslední rok učila přes 250 žen, jak se skvěle cítit ve vlastním těle. Od listopadu 2022 tvoří a moderuje pro Blesk.cz podcast o sexu Už budu!
Žije v Praze.
Mnoho článků na tomto blogu vzniká spoluprací několika žen. Také otázky pro rozhovory připravujeme společně. Z toho důvodu vznikl tento "profil". Možná právě pod ním najdete ty nejzajímavější články, protože když ženy spolupracují, vznikají ty nejlepší věci!
