"Pánevní dno nejsou jen svaly, které aktivujeme, abychom v důchodu nebyly inkontinentní. Je to sval plný emocí, sval, který si pamatuje a který žije náš příběh společně s námi," popisuje Michaela Pospíšilová, fyzioterapeutka, která se na pánevní dno specializuje. Jejím přáním je, aby ženy své pánevní dno nehledaly až ve chvíli, kdy je něco trápí. Přečtěte si o tom, jak užitečné a slastné je nastoupit do vlaku, který jede do stanice "Mám pánevní dno!", a že desetiletí propagované Kegelovy cviky nemusejí být nejlepší cestou zrovna pro vás.
Na svém webu píšete, že když objevíte pánevní dno, je to, jako kdybyste si konečně rozsvítila ve špajzce a našla tu nejlepší marmeládu na světě. Vysvětlíte toto neobyčejné tvrzení ženám, které dosud neměly problém, ale zároveň se o pánevní dno nikdy příliš nezajímaly?
Ano – je to vlastně podobné přirovnání, jako byste byla v místnosti, která je plná pokladů, které mohou být všechny jen vaše, ale v té místnosti je tma. A vy si v té místnosti plné nekonečného potěšení svítíte pouze baterkou… A věříte, že v té místnosti je jen to, na co padá kužel světla.
A já jsem to měla kdysi dávno stejně, pánevní dno byla oblast "někde tady dole" a to mi stačilo. Vlastně až do doby, kdy mě můj první porod dostal téměř na kolena a dovedl mě k dysfunkci pánevního dna. Tak teprve až v tu chvíli jsem se začala ptát… začala jsem hledat, jak si pomoci… A klasická fyzioterapie mi nabízela jen ten omezený kužel světla, který bohužel tenkrát nestačil. A pak jsem našla školu pánevního dna a Renatu Sahani… ženu, která mi ukázala, kde a jak si ve své místnosti můžu rozsvítit. A to už se pomalu začal rozjíždět můj vlak do stanice "Mám pánevní dno!" :-) najednou mi došlo, jak obrovský potenciál pánevní dno má, že to nejsou jen svaly, které aktivujeme, abychom v důchodu nebyly inkontinentní. Že je to sval, který je plný emocí, který si pamatuje a který žije náš příběh společně s námi…
Vaše přání je, aby ženy své pánevní dno nehledaly až ve chvíli, kdy je něco trápí. Chodí k vám i takové ženy?
Musím říct, že jen výjimečně… Na prevenci nikdo moc nemá čas… žijeme v době výkonu, kdo nepracuje, jako by ani nebyl. Tedy ztrácet čas na nějaké prevenci se jeví jako neefektivní. Jenže zrovna pánevní dno je sval, kterému se jeho síla vytrácí stejně jako všem ostatním… atrofuje. Spousta žen má pak mylnou představu, že přijdou do ordinace – já jim ukážu pár dřepů a výpadů a pánevní dno je zas jak nové. Jenže tak to není…
Učila jsem několik let pilates, studovala fyzioterapii, a když jsem měla své pánevní dno po porodu aktivovat, byla jsem vzteky bez sebe, že to nejde… Že to zažité a naučené nefunguje. Dnes bych nejradši volala do celého světa: Nečekejte! Teď to pořád ještě může být zábava, pak už je to rehabilitace.
Pánevní dno je zodpovědné i za náš orgasmus. Je to tak?
No jéje! :-) Ale o tom by se dala napsat velmi tlustá kniha. :-) Spousta žen má pánevní dno relativně v pořádku, žádné trauma, žádná operace, ale stejně jsou anorgasmické… nejde to. A tak to taky mnoho žen smete pod stůl, že zkrátka patří k tomu nešťastnému procentu žen, které zkrátka ORGASMUS NEMAJÍ. Nebo jen takový nijaký, jak kdy, co nestojí ani za řeč. Spokojí se s průměrností nebo s tím, že to není vůbec. Jenže já vždycky říkám, věřte mi, že až objevíte své pánevní dno, až zjistíte, co doopravdy umí a co potřebuje, je téměř nemožné orgasmu nedosáhnout. Je to jen o tom chtít se na tu cestu vydat…
Pokud mám tedy pocit, že bych milování mohla prožívat intenzivněji, co mohu udělat? Kde začít, pokud chci na sobě v tomto smyslu makat?
Přijít na kurz… na gynekologickou fyzioterapii. A zkusit objevit hluboké svaly pánevního dna. To je první spouštěč, první otevřené dveře.
Co z vašeho pohledu fyzioterapeutky a lektorky metody 3x3 říkáte na Yoni vajíčka, která ženy často používají, aby si zlepšily orgasmus či menstruaci?
Mně se yoni vajíčka moc líbí a fandím jim. Jen je potřeba je použít správně a ve správný čas. Nenechat se zlákat domněnkou, že vejce to všechno samo zařídí. Tak to není… Jsou to spojené nádoby. Vejce nám může přinést spoustu benefitů, zvědomění si oblasti pánevního dna. Každý kámen přináší také jinou informaci do pánevního dna, jinou energii, je to až rituální záležitost a pro mnoho žen naprosto jedinečná. ALE… pokud chci prohloubit působení yoni vejce, je dobré vědět, jak pracují hluboké svaly pánve. Takže opatrně… pokud jsem ženou, která trpí na určitou dysfunkci pánevního dna, prosím zkonzultujte to se svou fyzio.
Jedná se o různě velké polodrahokamy zbroušené do tvaru vajíčka. Vajíčko si žena zavede do pochvy a pomocí stahování a uvolňování svalů s ním cvičí. Ženy, které věří v energetickou sílu kamenů, vybírají i podle toho, co který kámen může přinášet a se zavedeným vajíčkem či vajíčkem zvenku položeným na oblast lůna, meditují. Více informací najdete v těchto článcích:
Lektorkou kurzů pánevního dna nejste odjakživa. Můžete sdílet s našimi čtenářkami váš příběh?
Ano, moc ráda :-) Několik let jsem předcvičovala pilates, tu práci jsem milovala, protože jsme dřely, makaly, "vtahovaly špagetky a zapínaly zipy na kalhotech". Jela jsem ve výkonu, síle, překonávání se, vybičování se… No a pak přišlo první těhotenství. Strašně jsem se těšila, ale zároveň jsem nehodlala ze svého života slevit. Těhotenství není nemoc, že? A tak jsem jela v podobném duchu až téměř do osmého měsíce.
A pak přišel porod a také povel zatlačte… a v tu chvíli mi to došlo, že já vlastně vůbec nevím jak, kam… Ve svém pánevním dnu jsem nebyla tak, jak jsem potřebovala. Neuměla jsem ho relaxovat, prodýchat… Porod skončil pomocí metody VEX (vaginální porod pomocí zvonu) a s tím nastalo i levostranné utržení levátoru mého pánevního dna, pokles dělohy a taky inkontinence… Pocit, že mi z těla vypadnou všechny orgány…
Prázdno… Hledala jsem na internetu, jak si pomoci. Hledala jsem ve vlastních řadách fyzio i pilates lektorů, ale nikdo moc nevěděl, jak se vlastně DOOPRAVDY PÁNEVNÍ DNO AKTIVUJE. A pak – a dodnes říkám, osud tomu chtěl – jsem potkala Renatu Sahani ze Školy pánevního dna... Můj život i mé pánevní dno se začalo poskládávat zpátky. Byla to pro mě cesta, která vedla až na samotné dno sebe sama… do emocí a vzpomínek, které jsem už dávno vytěsnila. Do přehodnocení spousty životních událostí, ale také do svalů, o kterých jsem ani netušila, že mám a že je můžu ovládat.
Je to cesta radosti i slziček, ne že ne… Ale najednou cítíte, že jdete správně. Že na konci čeká mé zdravé pánevní dno a zdravá Já. :-) Do metody 3x3 i do Renaty jsem se zamilovala ;-), chtěla jsem to učit, chtěla jsem ženám rozdávat naději a ukazovat cestu, stejně jako to pro mě udělala Renča. No a tam tenkrát, před těmi osmi lety, započala má lektorská dráha. Za čas jsem se vrátila i k fyzioterapii se zaměřením na pánevním dno. A mé zkoumání i nadšení v tomto poli neutichá, naopak. :-)
Trápila vás také inkontinence. Věděla jste tehdy o existenci menstruačních (resp. inkontinenčních) kalhotek a máte s nimi zkušenost?
Ano, trápila a musím říct, že o inkontinenčních kalhotkách jsem nevěděla a těším se, že mi k tomu řeknete více vy. :-) Neboť to by mohl být pro spoustu žen dobrý způsob, takové přemostění k tomu, než své pánevní dno dají do pořádku. Takže sama jsem zvědavá! :-)
Inkontinenční kalhotky jsou pohodlnou a elegantní alternativou k jednorázovým inkontinenčním vložkám. Kalhotky lze ve většině případů používat i jako menstruační a částečně to platí i obráceně.
- Inkontinenční kalhotky Love Luna mají patentované zabezpečené švy proti úniku. Moč má totiž rozdílnou konzistenci než krev (moč je řidší).
- Inkontinenční kalhotky Love Luna Maternity jsou vhodné při těhotenství - jsou vykrojené tak, aby netlačily na rostoucí bříško.
Opravdu ženy stále cvičí "Kegela"? A je to celé problém? Nebo jde spíš jen o to, že ženy jen cvičí a vůbec nerelaxují?
Ano, Kegelovo cvičení je opravdu hodně zažitý fenomén… A bude trvat ještě dlouho, než ho pokoříme. :-) Nedávno jsem měla na kurzu studentku fyzioterapie z I. lékařské fakulty. Ta mi říkala, že se tenhle způsob, pro aktivitu pánevního dna, učí stále. Dokonce se stále učí i přerušovaná mikce jako způsob posílení pánevního dna. A to je pak těžké, protože pokud se to nezastaví právě tady, pak tenhle nefunkční způsob bude žít dál…
Ale musím říct, že to vnímám i jako generační záležitost. Mladé ženy, které jsou na sociálních sítích, už tuší, že to dávno není cesta, začínají více vnímat potřeby svého těla, více hledají informace, zato generace našich maminek znají spíše kegelovské povely “vtáhni – povol, vtáhni – povol”.
Zkrátka pan Kegel to s námi ženami myslel určitě dobře a za to mu dík. Řekl ženě vtáhněte cokoliv, co ve své pánvi najdete. A ženy vtahovaly a vtahovaly… a on viděl, že to přináší jakési výsledky. Takže na tu dobu to byl dobrý výsledek.
Ale dnešní ženy mají už rozsáhlejší dysfunkce pánevního dna. Pokud přijde žena, která má spíše hypertonus a k tomu hyperaktivitu močového měchýře, tak si tímto urputným stahováním jen zvýšené napětí v pánevním dnu umocní a na toaletu si jí bude chtít o to více. Navíc Kegelovo cvičení spíše vede k aktivitě svěračů a ty u většiny žen už není potřeba aktivovat, ty už aktivní jsou… Zkrátka je dobré vědět o všech svalech ve svém pánevním dnu. Takže tak.
Je to vývoj… a proces, jako u všeho. :-) Ale spíš bych ženám poradila, aby nejprve zjistily, co jejich pánevní dno potřebuje. Jaké vlastně doopravdy je.
Co mohou ženy očekávat jako "vedlejší efekt", pokud se zapíší do vašeho kurzu třeba kvůli již zmíněné inkontinenci? Mám na mysli zlepšení v emoční rovině.
Velmi často se děje, že si žena přijde jen pro "aktivní svaly pánevního dna" a odchází s tím, že se v jejím těle i v její duši rozpoutala emoční bouře. :-) Přijde mnoho "aha" momentů. Mnoho otázek… Mnoho uvědomění si svého příběhu, své cesty. A to na své práci miluju nejvíc. Když můžu pomoci najít světlo i v "místnosti" ostatních žen.
Jsem fyzioterapeutkou a lektorkou Školy pánevního dna. Jsem také ženou, která se díky vlastní zkušenosti s dysfunkcí pánevního dna rozhodla pomoci ostatním ženám pochopit a hlavně ukázat, že pánevní dno není jen sval uvnitř naší pánve. Ale že je to také místo propojené s našimi emocemi.. se způsobem, jak se prožíváme jako ženy. Proto je potřeba se ptát i na cestu našeho života, jsou to spojené nádoby a řešit jen tělo už zkrátka nestačí. Je to jen část mapy k našemu ženskému zdraví. Svou práci miluju... jako bych v každé ženě tak trošku viděla i sebe samu kdysi. To hledání, objevování, ty momenty, kdy se to poskládá, kdy to začne dávat smysl... To je jedinečné a jsem vděčná, že u toho můžu být.
Mnoho článků na tomto blogu vzniká spoluprací několika žen. Také otázky pro rozhovory připravujeme společně. Z toho důvodu vznikl tento "profil". Možná právě pod ním najdete ty nejzajímavější články, protože když ženy spolupracují, vznikají ty nejlepší věci!
